Tajemství dlouhověkosti nahých hlodavců

Každý, kdo někdy choval křečka, myš nebo morče, ví, že hlodavci nejsou příliš dlouhověcí a dožívají se jen několika let. Existuje však jedna velmi nápadná výjimka: východoafrický hlodavec rypoš lysý (Heterocephalus glaber), který se dožívá více než třiceti let. Navíc je zřejmě plně rezistentní vůči rakovině. Lysí a slepí rypošové, kteří vytvářejí podzemní kolonie s podobnou organizací, jakou najdeme u sociálního hmyzu, jsou proto předmětem intenzivního výzkumu.

Při hledání rozdílů mezi dlouhověkými rypoši a krátkověkými laboratorními myškami porovnal mezinárodní tým vědců úroveň genové exprese obou druhů hlodavců. Výsledky ukázaly, že aktivita některých genů je u rypošů až extrémně zvýšená. Vědci identifikovali 660 genů, jejichž aktivita je 5krát vyšší než u myší, 268 genů, které jsou 10krát aktivnější, a 153 genů, jejichž exprese je víc než 15krát vyšší. Největším extrémem je gen, který kóduje adhezivní molekulu Epcam spojovanou se vznikem nádorů. Jeho exprese je u rypošů téměř 300krát vyšší než u myší.

Rozdíly mezi rypoši a myškami se týkají především genů spojených s buněčnými „elektrárnami“ mitochondriemi a genů, které se podílejí na opravách buněčného poškození. Tento výsledek podporuje teorie, podle kterých stárnutí organismu úzce souvisí s mitochondriemi a oxidoredukčními reakcemi.

Zdroj: University of Liverpool