Světlo za mřížemi. Bůh mi ukázal, že se dá žít, vypráví bývalý vězeň Kadaši

21. prosinec 2025

Vězení není jen místo, kde si lidé v izolaci odpykávají tresty. Mají tu i šanci napravit své životy. Změna ale není automatická a nedosáhne jí každý. V dokumentu Světlo za mřížemi, který vznikl jako závěrečná práce na Masarykově univerzitě, se tématu nápravy věnuje Matěj Klimša. Skrze rozhovory s kaplanem a bývalým vězněm nahlédnete do světa, kde víra nejen v Boha, ale i v nový život otevírá dveře ke svobodě.

„Bylo to zvláštní. Byl jsem na cele sám, žádný křesťan, měl jsem jenom Bibli, a čím víc jsem četl, tím víc jsem pociťoval hroznou lásku, že mě má někdo rád,“ svěřuje se v dokumentu bývalý vězeň Pavel Kadaši.

Čtěte také

Mluví i o tom, jak mu hledání Boha pomohlo uvědomit si chyby a hříchy. Následně se rozhodl se jim čelit a oprostit se od nich. Jestli se někdy do vězení vrátil, uslyšíte v dokumentu.

Víra přitom podle vězeňského kaplana Martina Škody není jen o přijímání doktrín, ale je především o hledání Boha a sebe. Duchovní pak na takové cestě doprovází.

„Vězeň pro nás nesmí být anděl, kterého nám seslalo samo nebe. Ale zase to nemůže být člověk, který je navždy zatracen, protože i Ježíš šel do pekel. A pro nás je to taky člověk se svojí lidskou stránkou, která je třeba nějak pochroumaná, ale my za ním přicházíme s lékařstvím Božího slova,“ přemýšlí o své roli.

Dokument Světlo za mřížemi ukazuje, že vězení není jen o trestu, ale i o pomoci. Můžou se vězni skutečně změnit? Je víra tím správným nástrojem? A jakou roli v tom hrají lidé jako je kaplan Martin Škoda? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v dokumentu Světlo za mřížemi. Vysíláme v repríze.

Připravil: Matěj Klimša
Dramaturgie: Martina Pouchlá
Zvukový mistr: Antonín Kánský
Dokument vznikl jako bakalářská práce na Fakultně sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Jana Hanáka.
autoři: Matěj Klimša , Martina Pouchlá
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.