Nahlédni za zeď. Z toho, co se dělo v uherskohradišťské věznici, naskakuje husí kůže
Vytáhnou mobil z kapsy, spustí aplikaci a noří se do 70 let staré historie – jde o čtveřici studentů uherskohradišťské obchodní akademie. Obchází opuštěný areál v centru města s černobílou fotkou na displeji telefonu a diskutují s lidmi, jestli portrét neznámého patří vězni, nebo bachaři. Obcházejí totiž uherskohradišťskou věznici, kterou se prohnaly dějiny 20. století.
„Já vím!“ vykřikne studentka, ale pak se zarazí. „Já si je pořád pletu podle obličeje. Možná to je Grebeníček, nebo Hlavačka. Ten, který zavedl mučení elektrickým proudem. Takže to byl zaměstnanec!“ poznamenává Nikol, když v mobilní aplikaci rozpoznává tvář komunisty Ludvíka Hlavačky, jehož brutální metody překročily hranice věznice v Uherském Hradišti. On totiž nechal elektrifikovat také pohraniční ploty.
To je jen jeden z příběhů spojených s věznicí, ze kterého naskakuje husí kůže. Mezi jejími zdmi byli stíháni příslušníci odboje za nacistické okupace, na tamním dvorku byla popravena vůbec první žena, celami prošli mnozí odpůrci komunistického režimu.
Připravila: Martina Pouchlá
Dramaturgie: Jakub Horáček
Zvukový mistr: Antonín Kánský
Premiéra: 23. 5. 2024, vyrobil Český rozhlas Zlín
V dokumentu zazní ukázky z aplikace Za zdí spolku Historia Futurae a hudba, kterou pro aplikaci složil Ivan Palacký.
Ve vězeňském areálu si ale také hrály děti. „Učitelky se to snažily zvelebit, dát tam nástěnky, obrázky, ale marná snaha, jsou tam mříže... Představovali jsme si, co asi za železnými dveřmi se špehýrkami je,“ vzpomíná Iva Mráčková, která tady vyrůstala během éry normalizace, kdy škola musela expandovat i do prostor tou dobou už nevyužívané věznice.
V improvizované škole ji tehdy jako malou vyzvedávala babička, která do stejné budovy před lety nosila vězněnému manželovi čisté prádlo. Až po letech si dnes dospělá učitelka dějepisu uvědomuje, jak to babičku muselo být těžké. Nikdy to ale nedala najevo. A promluvit si o tom nestihly. V rodině to bylo prostě tabu.
Bolavá historie
„Potkávali jsme hodně lidí, kteří měli s věznící zkušenosti, například zavřeného člena rodiny. Byli ochotni uvést jména, ale nechtěli to dál rozvádět,“ naráží na neochotu bolavých rodinných historií student Artur. Vzpomínky na věznici zpracovával pro výstavu, která je k vidění v uherskohradišťském kině Hvězda.
Veřejnost má do budovy přístup jen výjimečně, a to během komentovaných prohlídek, ale díky spolupráci spolku Memoria a Historia Futurae může prostřednictvím aplikace Za zdí nahlédnout do jejích chodeb. V budoucnu se tu totiž plánuje vybudování památníku.
Jak studenti hodnotí mlčení, kterým se museli při pátrání po minulosti věznice prokousávat? Jaké je pro ně kolem takového místa denně chodit z autobusového nádraží do školy? Poslechněte si celý dokument Nahlédni za zeď, připravila Martina Pouchlá, vysíláme v repríze.
Související
-
Bludiště z betonu aneb Jak satelitní města ovlivňují okolí Prahy
Do obcí v okolí velkých měst se stěhují noví obyvatelé a staví si domy kolem původních zástavby. Ráno ale nasednou do aut a odjedou za prací.
-
Romové? Ani sem nechoďte. Dokument o segregaci Romů na školách
Dokument Základka, zn. segregovaná přináší zkušenosti Romů, jejichž děti skončily v segregovaných třídách, a ukazuje na propastné rozdíly v kvalitě vzdělávání.
-
Grebeníček, Holub, Hlavačka, Šimčák a další. Chtěla jsem, aby se vědělo, co dělali
1. dubna 2019 zemřela v 92 letech Anna Honová. V roce 1950 byla z politických důvodů zatčena, vyšetřována a odsouzena k pokutě, ztrátě občanských práv a 2,5 letům vězení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
