Vládnoucí středolevá Švédská sociálnědemokratická dělnická strana je největší a nejstarší švédskou partají, jež vyhrála všechny volby od roku 1917. Teď však její popularita prudce slábne a za posledních 25 let klesla skoro na polovinu.
Čtěte takéŠvédsko před volbami bojuje s dezinformacemi. ‚Úřady a média musí lži aktivně vyvracet,‘ říká expert
Už v posledních volbách před čtyřmi lety sociální demokraté zaznamenali druhý nejhorší výsledek za posledních sto let a museli sestavit koalici se Zelenými. Největší úspěchy dnes slaví protipřistěhovalecká a populistická pravicová strana Švédští demokraté.
Krize identity
Financial Times uvádějí, že Švédy dnes trápí řada problémů, počínaje obrovskými náklady na rekonstrukci nemocnice ve Stockholmu a konče školstvím, které bylo ještě na počátku nového tisíciletí považované za nejlepší na světě. Dnes však figuruje kdesi uprostřed hodnotících tabulek.
Další závažný problém představují uprchlíci, jichž Švédsko přijalo 163 tisíc jen v roce 2015. Jejich poměr vůči deseti milionům obyvatel dnes patří k nejvyšším v Evropě.
Švédsko v roce 2015 zasáhla migrační krize silným přílivem žadatelů o azyl, po Německu největším. Jaká je společenská a politická situace ve Švédsku? „Debata se tady nevede jen o tom, co všecko nám kdo může udělat, ale i o tom, jaké výhody má dlouhodobě otevřená a demokratická společnost. A taky jaké nevýhody má policejní stát,” říká host Interview Plus Tomáš Sniegoň, historik, který žije ve Švédsku 26 let a působí na tamní univerzitě.
Toho využívá krajní pravice, která podle listu podněcuje strach z přistěhovalectví. V poslední době dochází často ke střelbě, granátovým útokům nebo zapalování automobilů a mnoho Švédů se ptá, kam vlastně jejich země směřuje.
Obavy mají přesto, že mezinárodní žebříčky stále jejich vlast umisťují do čela všech tabulek, od hospodářství až po ochotu pomáhat druhým. Mnoho obyvatel však tvrdí, že jejich země prochází krizí identity.
Předvolební průzkumy naznačují, že volby zřejmě skončí zmatkem. Nejvíce zřejmě ztratí vládní sociální demokracie, která by přesto mohla vyhrát, protože středopravice má své vlastní problémy. Největší zisky patrně zaznamenají dva politické extrémy – radikální pravicoví Švédští demokraté a postkomunistická Levicová strana.
Migranti plní titulky
Za svůj sociální blahobyt platí Švédové nejvyšší daně v Evropě – někteří dokonce až 60%, vypočítávají Financial Times. Velkorysý švédský sociální stát, jemuž se romanticky říká „domov pro lidi“, už od dvacátých let uplatňuje rovnoprávnost, špičkovou úroveň bezplatného vzdělání a pomoc nezaměstnaným.
Švédské úřady povolily mešitě v arabské čtvrti ve městě Växjö, aby tzv. muezzinové svolávali věřící muslimy k modlitbám tlampačem. Verdiktu předcházela vzrušená debata, v níž se proti hlasitému volání vyslovovalo mnoho z obyvatel šedesátitisícového města. Ohrožují muezzinové sekulární švédskou společnost?
Tyto hodnoty byly po celé dvacáté století spojované právě se sociální demokracií. Dnes je však sociální systém pod obrovským tlakem a zdravotnictví a školy patří spolu s přistěhovalectvím k největším starostem voličů.
Imigrace je především problém velkých měst. Ve Stockholmu, Göteborgu a Malmö žije jen necelá pětina obyvatel celé země, přesto společně dominují zpravodajským titulkům. V posledních několika letech prakticky nemine den, kdy by tam nedošlo k nějaké střelbě nebo žhářství. Téma bezpečnosti tak předstihlo stav ekonomiky a nezaměstnanosti a prudce vzrostla popularita krajní pravice.
Kdo vyhraje?
Švédští demokraté vzešli z místního neonacistického hnutí, ale snažili se zbavit rasistické pověsti. V roce 2010 se dostali s třinácti procenty do parlamentu jako třetí nejsilnější strana. V nadcházejících volbách je čeká ještě vyšší zisk a Švédští demokraté se netají úmyslem skončit druzí či dokonce první, píší Financial Times.
Podle nejnovějšího průzkumu švédské agentury Skop, který zmiňuje agentura AFP, by sociální demokraté mohli v nedělních volbách vyhrát s necelými 24 %, zatímco před čtyřmi lety je volilo 31 % lidí. Švédským demokratům sondáž přisuzuje až 20 %, tedy o sedm procentních bodů více než v roce 2014.
Na třetím místě pak figuruje Umírněná koaliční strana se sedmnácti procenty místo 23 před čtyřmi lety. Očekávají se tak vleklá jednání o sestavení koaliční vlády, která bude podle většiny politologů menšinová, uzavírá agentura AFP.
