Deník Svenska Dagbladet chápe obavy lidí a tvrdí, že jde o zbytečné a nevítané posilování islámu ve skandinávském kulturním prostoru. „Téměř jistě se nyní o totéž začnou hlásit další mešity. Policie přitom řeší narušování nočního klidu na základě běžných pravidel veřejného pořádku. Debata se tak smrskla na hladinu únosnosti decibelů, vycházejících z minaretu,“ kritizují noviny.
Švédsko v roce 2015 zasáhla migrační krize silným přílivem žadatelů o azyl, po Německu největším. Jaká je společenská a politická situace ve Švédsku? „Debata se tady nevede jen o tom, co všecko nám kdo může udělat, ale i o tom, jaké výhody má dlouhodobě otevřená a demokratická společnost. A taky jaké nevýhody má policejní stát,” říká host Interview Plus Tomáš Sniegoň, historik, který žije ve Švédsku 26 let a působí na tamní univerzitě.
Přitom v březnu agentura pro průzkum veřejného mínění Sifo zjistila, že 60 procent obyvatel města chce hlasité modlitby zakázat. Jen 21 procent si myslelo, že je třeba volání muezzinů povolit.
Většině ale nevadil ani tak očekávaný hluk, jako spíše nebezpečí zbytečného posilování islámu v jinak velmi silně sekularizované společnosti, upozorňuje Svenska Dagbladet.
Jako hip hop
Naopak podle listu Aftonbladet je spor o svolávání jen bouří ve sklenici vody, notně zveličenou. Svolávání k modlitbám v mešitě prý totiž neohrožuje ani švédskou kulturu ani švédské hodnoty, ať už jsou jakékoli. „Naopak, akusticky se jedná o podobný hluk, jaký vydávají zmrzlinářská auta, kostelní zvony či hiphopová hudba,“ přirovnává deník.
Stejně tak ale svoboda vyznání ani neopravňuje věřící, aby rušili své sousedy. Povolení muezzinů v arabské čtvrti města Växjö musí odpovídat švédským zákonům a předpisům. Relevantní jsou švédské zásady dodržování veřejného pořádku, eventuálně místní nařízení.
Fakt, že je řeč o muslimech, je podle novin irelevantní. „A právě proto se policie rozhodla tak, jak se rozhodla, v linii našich nejlepších byrokratických tradic. Jde o typicky švédské řešení problému,“ míní Aftonbladet.