Švédsko zamítlo azyl stošestileté Afghánce

Rodina Uzbakíových se dostala na titulní stránky médií v roce 2015. Byla tehdy součástí velké vlny lidí, kteří utekli do Evropy ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a dalších zemí. Rodina cestovala pěšky a vlakem přes Balkán a postupně se dostala až do Švédska. Švédská agentura pro migraci potvrdila Guardianu zamítavé rozhodnutí a dodala, že věk sám o sobě není důvodem k poskytnutí azylu.

Bibihal Uzbakíová přijela v říjnu 2015 do chorvatského uprchlického tábora Opatovac. Spolu s dalšími sedmnácti členy rodiny tehdy měla za sebou několikadenní cestu do Evropy. Její skoro sedmdesátiletý syn a devatenáctiletý vnuk jí během putování údajně často nesli na zádech. Dopis se zamítnutím azylu teď shodou náhod přišel během islámského postního měsíce Ramadánu. Rodina to paní Uzbakíové nechtěla říct, ale babičce prý bylo divné, proč jsou vnučky stále smutné. Když jí příbuzní vysvětlili, že žádost o azyl úřady zamítly, začalo se jí podle rodiny zhoršovat zdraví, píše Guardian.

Pocit ignorace

Rodinní příslušníci odmítnuté žadatelky o azyl mají dojem, že žádosti Afgánců o azyl švédské úřady ignorují. Řada zemí Evropské Unie totiž nedává azyl lidem z těch částí Afghánistánu, které jsou považovány za bezpečné. Sanna Vestinová ze švédské nevládní sítě na pomoc uprchlíkům Guardianu potvrdila, že tak argumentují i švédské úřady. Podle Vestinové je za bezpečná sídla označovaná většina velkých afghánských měst, realita je ale prý často odlišná.

Rodina Uzbakíových Afgánistán opustila kvůli válce a špatné bezpečnosti a před cestou do Švédska žila osm let nelegálně v Íránu. Jeden z jejích členů připouští, že je těžké dokázat, že by jeho příbuzným skutečně hrozilo v Afghánistánu nebezpečí. Deníku Guardian ale řekl, že se rodina obává takzvaného Islámského státu, hnutí Tálibán a sebevražedných útoků.