Summit EU a Latinské Ameriky

Summit se koná jednou za dva roky a tak není divu, že mnozí jeho účastníci z Evropy přilétají na setkání i s týdenním předstihem, aby měli dost času předjednat některé bilaterální i mnohostranné problémy. Jiní se zas tak rychle nechystají zpátky do Evropy. Německá kancléřka Angela Merkelová je v Latinské Americe už od úterý a během týdenního pobytu kromě Peru navštíví také Brazílii, Kolumbii a Mexiko. Podobně bohatý program má i její rakouský kolega Alfred Gusenbauer. Český premiér Mirek Topolánek přiletí do peruánského hlavního města na skok mezi dvěma návštěvami Afriky, které má naplánovány na tento týden. Konkrétně jde o Kapverdské ostrovy a Mali. Zastavil se ještě v Kolumbii, kde dnes podepíše některé dohody, jež by měly usnadnit českému průmyslu ucházet se o tamní státní zakázky. Všechno se koná ve spěchu, není čas na dlouhá a různorodá setkání.

Bohužel je historicky pravda, že politicky, kulturně i právně bližší Latinská Amerika je nám vzdálenější než asijské a africké země. Určitě to lze alespoň z větší části přisoudit naší letité závislosti na Sovětském svazu. Komunističtí lídři totiž považovali Latinskou Ameriku za doménu Spojených států, kam by sice rádi pronikli, ale mnohem raději - protože snadněji - operovali na východě a na jihu. Tuto tezi podporuje i skutečnost, že meziválečné Československo bylo v Latinské Americe známější než kdykoli potom. Někdy se říká, že nás odděluje příliš rozlehlý Atlantický oceán, ale země jako malé Holandsko či vnitrozemské Švýcarsko nás usvědčují z toho, že Atlantik není zas tak velkou překážkou.

Tomás Dupla del Moral, ředitel pro vzájemné vztahy mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií v rozhovoru pro BBC řekl, že tyto summity představují tlak na jednotlivé vlády, aby plnily své sliby a zlepšovaly vzájemnou spolupráci. Podle jeho slov je to například vidět na dohodě o přidružení Chile k Evropské unii, což bylo dohodnuto na předešlém summitu v Madridu v roce 2006. Vrcholné schůzky se konají každé dva roky a ta dnes zahájená v Limě je už pátá.

Každá takové setkání má vždy nějaké ústřední téma, kterému se účastníci věnují. V Limě je to otázka klimatických změn a problém chudoby. Přednostně se také bude hovořit o opatřeních, které by bylo možné přijmout s cílem čelit celosvětové potravinové krizi. Na minulých summitech se jednalo například o podpoře regionální ekonomické integrace v Latinské Americe, o vytvoření společných evropsko-latinskoamerických vysokoškolských osnov nebo třeba o možných evropských investicích v regionu. Evropská unie je vůbec největším zahraničním investorem a také největším dárcem rozvojové pomoci Latinské Americe. Jenom Evropská komise, výkonný orgán EU, věnuje ročně této oblasti půl miliardy eur. A k tomu je třeba připočíst dary jednotlivých členských zemí EU. Po Spojených státech je Unie také druhým největším obchodním partnerem těchto zemí.

Samozřejmě že ve vzájemných vztazích dochází i k různým nedorozuměním, rozporům a nesrovnalostem. Nejpalčivější jsou v současné době dvě. Unie se rozhodla podpořit pěstování banánů, ovšem pouze na svých zámořských územích nebo v bývalých koloniích. Stalo se tak poté, co Unie neuspěla se zvyšováním cel na dovoz banánů z tradičních pěstitelských zemí jako je Ekvádor nebo karibské státy.

Je téměř jisté, že se tento spor nepodaří v Limě vyřešit stejně tak jako problém znárodňování, které probíhá nejradikálněji pod taktovkou presidenta Hugo Cháveze ve Venezuele. Tento týden podepsal další znárodňovací dekret, tentokrát ocelářského giganta Sider. Jde o nadnárodní společnost, v níž 60% kapitálu vlastní Argentina a Itálie. Dalších 20% venezuelský stát a zbývajících 20% zaměstnanci. Chávez nemůže znárodňovat bez náhrady jako to činili českoslovenští komunisté v roce 1948. V dekretu ovšem nařídil, že finanční vypořádání musí být ukončeno 30. června. To se samozřejmě nelíbí zemím EU a německá kancléřka Merkelová vyzvalaz Brazílie latinskoamerické lídry, kteří se sjížděli do Limy, aby se od venezuelské politiky distancovali. Chávez reagoval jako vždy pohotově a sprostě: "paní kancléřka mi může... Dál nebudu pokračovat, protože je to žena," řekl a dodal, že Merkelová patří k německé pravici, která vynesla k moci Hitlera. Bude zajímavé, co řekne, až se s ní dnes nebo zítra potká v Muzeu národa, v němž se budou v Limě odehrávat veškeré schůzky.

Naštěstí nejsou všichni latinskoameričtí státníci jako Chávez, kterému jeho drzé výroky a útočné činy ubírají na důvěryhodnosti jak mezi voliči tak v zahraničí mezi rozumně uvažujícími politiky.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .