Súdánský prezident obviněn z genocidy

Podle prokurátora Morena-Okampa, jenž je původem z Argentiny, súdánský prezident spáchal trestné činy zahrnující válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, a také genocidu, což je vůbec nejzávažnější obvinění.

Umar Bašír prý nedokázal potlačit povstání v Dárfúru na západě země. Proto zcela záměrně využíval provládní jednotky k tomu, aby vyhlazoval příslušníky dárfúrských kmenů Fúrů, Masalitů a Zaghávů. Podle prokurátora tribunálu Luise Morena-Okampa nepotřeboval súdánský prezident vždy přímo zabíjet. Vedle vražd prý používal i další nepřímé prostředky, jako je vyhánění do pouště, okrádání a masové znásilňování.

Je pravda, že letitý a krvavý konflikt v západo-súdánském Dárfúru patřil k nejkrvavějším válkám posledních desetiletí. Podle odhadů OSN při něm zemřelo na 300 tisíc lidí. Žaloba prezidenta Bašíra viní z 35 tisíc vražd.

Nejen Bašírovi přívrženci, ale i někteří odborníci poukazují na tom, že situace na západě země, kde v roce 2003 vypuklo povstání proti centrální vládě, byla o mnoho složitější, než aby se dala shrnout jen do formule, podle které súdásnký prezident způsobil genocidu. Do dárfúrského konfliktu byla zapojena celá řada rozmanitých skupin s nejrůznějšími cíly, od islamistů až po obyčejné bandity.

Situace tedy podle některých expertů nebyla plně pod Bašírovou kontrolou a řadu úmrtí mu prý nelze připsat. Na druhou stranu prokurátor Moreno-Ocampo strávil shromažďováním důkazů proti Bašírovi celých šestnáct měsíců a nyní tvrdí, že dokáže přímé spojení mezi jednotkami arabských milicí Džandžauwí a prezidentem. Podle prokurátora súdánský prezident jen využíval chaosu vzniklého povstáním k vyřizování účtů.

Soudcové Mezinárodního tribunálu, který sídlí v nizozemském Haagu, budou nyní několik měsíců jednat o tom, zda žádosti žalobce vyhoví. Ve všech jedenácti předchozích případech, kdy Moreno-Ocampo o vydání zatykače žádal, zatím vždy žalobci vyhověli. Dá se tedy očekávat, že tak učiní i tentokrát.

Otázkou je, co to bude znamenat. Mezinárodní tribunál nemá žádnou donucovací pravomoc natož vlastní jednotky, a dokonce ani není součástí OSN, jak se mnoho lidí domnívá. Plně tedy závisí na spolupráci jednotlivých vlád. Před lety například vydal zatykač na jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, ale ten byl v té době ještě pevně v sedle a rozhodnutí se vysmál. Teprve když byl Miloševič donucen revolucí v Srbsku odstoupit a jeho režim padl, vznikla situace, která vedla k jeho vydání. Policisté ho dokonce nejdříve zatkli za korupci, a teprve po čase ho premiér Zoran Djindjič vydal do Haagu, kde byl souzen za válečné zločiny.

Umar Bašír má zatím velmi silné postavení a nic nesvědčí o tom, že by se musel bát převratu. Případný zatykač by mu jistě znesnadnil cesty do ciziny, ale to pro něj není rozhodující. Může se také - zatím - spolehnout na jistou podporu některých států, jako je Egypt, Čína nebo Liga arabských států.

Kritici rozhodnutí prokurátora Morena-Ocampa nepatří jen k zastáncům súdánského režimu, ale pocházejí i ze zcela opačného tábora. Rozhodnutí prokurátora považují za nešťastný krok, který povede k eskalaci násilností a také zmaří dosavadní snahy o urovnání jiného konfliktu, který ještě stále doutná na jihu Súdánu. Naděje, že příští rok se uskuteční první jakž takž svobodné volby, se nyní rozplyne. Také Africká unie konstatovala, že zatčení Bašíra by vedlo k vytvoření mocenského vakua, které by ze Súdánu udělalo další Irák. Rovněž některé z organizací, které provádějí v Súdánu humanitární činnost, se nyní bojí reakce súdánské vlády nebo části Súdánců, kteří žalobu vnímají jako útok na svůj stát. Humanitární organizace tvrdí, že žaloba povede k dalšímu ohrožení uprchlíků a dlouhodobě ohrozí jejich aktivity i jejich zaměstnance. Dokonce i OSN dnes začala evakuovat pomocný personál ze súdánského Dárfúru. Žalobce tribunálu Luis Moreno-Ocampo ale namítá, že on se nemůže ohlížet na vedlejší efekty svého kroku - jeho cílem je pojmenovat činy, kterých se prý prezident Bašír dopustil.

Podle optimističtějších hlasů ale i negativní reakce súdánské vlády svědčí o tom, že už jen stanovisko prokurátora haagského tribunálu má svůj vliv. Je to údajné další dílek do mozaiky, po jejímž dokončení tu bude účinný nadnárodní systém, který bude schopen zasahovat rychle poté, co dojde k ozbrojeným konfliktům, a některým zločinům - už jen svou existencí - třeba i předejde.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .