Súdán přijal rozhodnutí arbitráže

23. červenec 2009

Dva miliony mrtvých a čtyři miliony lidí bez domova - taková byla bilance více než dvacetileté války mezi súdánskou vládou a jihem země, který chtěl získat nezávislost. Hlavní část bojů skončila v roce 2005, ale ani tehdejší mírová jednání nevyřešila to hlavní - totiž kudy povedou definitivní hranice převážně křesťanské jiho-súdánské autonomie.

Ve hře byly pastviny, přístup k vodě, ale také značné zásoby ropy, která pod jihem Súdánu leží. Ještě vloni v květnu propukly nové boje, při nichž zahynulo asi sto lidí a dalších 50 tisíc muselo uprchnout, a to bylo jasným varováním, že je třeba kreslení hranic dokončit. Tohoto úkolu se nakonec ujal stálý rozhodčí soud v Haagu, vzdálený od místa konfliktu přes 6000 kilometrů. Jeho rozhodnutí, vyhlášené ve středu, nakonec obě strany přijaly.

Předmětem sporu byl především příští osud provincie Abyei, zejména její hranice. Tato provincie totiž zatím zůstává součástí severní části Súdánu, ale do budoucna se pravděpodobně přikloní k jihu, a její hranice budou i hranicemi mezi jihem a severem. Tato provincie je vlastně jakousi malou zmenšeninou celého severojižního súdánského konfliktu. Na jejím území totiž žijí muslimští Arabové a také křesťanské etnikum Dinka Ngok. Ti se mnohokrát utkali o přístup k vodě a pastvinám, a sama provincie Abyei je bohatá na ropu, téměř jediný zdroj bohatství zemí, jako je Súdán.

Haagské rozhodnutí mohou obě strany vykládat jako své vítězství. Arbitrážní soud totiž zmenšil hranice provincie Abyei, a mimo její hranici tedy zůstala jak většina muslimů, tak i velká část ropných zdrojů. Na druhou stranu se tím sníží konfliktní mezi-etnické tření a také se tímto rozhodnutím otevírá cesta k připojení celé převážně křesťanské provincie Abyei k jihu. V lednu toku 2011 se totiž mají konat dvě referenda. Jedno hlasování se bude konat jen v samotné provincii Abyei a rozhodne o tom, zda se připojí k jižní autonomní části Súdánu. Druhé referendum se bude konat v celé jižní autonomii Súdánu o tom, jestli se toto rozsáhlé území odtrhne a vytvoří vlastní stát. Vznik nového státu z jihosúdánské autonomie by znamenal založení nového křesťansko-animistického státu. Provincie Abyei by se pravděpodobně stala jeho součástí, protože nynějším překreslením hranic a jejím zmenšením se změnilo složení obyvatelstva ve prospěch křesťanů.

Zatím tedy obě strany, tedy zástupci centrální vlády v Chartúmu i představitelé jihosúdásnké autonomie, haagské rozhodnutí přijali. Sever jej považuje za své vítězství, protože získal 10 tisíc čtverečních kilometrů a další zdroj ropy. Jih hovoří o tom, že se už dříve stejně zavázal respektovat jakýkoli rozsudek a tento považuje za přijatelný. Pro obyvatele jihu je pravděpodobně ze všeho nejdůležitější, že se tím otevírají dveře k trvalému příměří a možná i nezávislosti.

Haagská arbitráž nakreslila hranici, ale neodstranila všechny otázky, zejména ne otázku vlastnictví půdy, ať už se jedná o pastviny nebo ropné vrty. Strach z budoucnosti zatím přetrvává. Pokud se z hranice provincie stanou hranice mezi státy, znemožní to arabským nomádům cesty na jih, a vyvolá další napětí. Súdánští Arabové jsou loajální k centrální vládě, a ta je může použít jako jakousi neoficiální armádu, tak jak to dělá v Dárfúru, kde arabské milice bojují v jejím zájmu. Súdánská vláda, která v současné době podporuje také etnické boje na západě země v Dárfúru, nemá pověst toho, kdo ctí dohody, když to není výhodné. Jak už se mnohokrát ukázalo, mezinárodní společenství nemá na súdánskou vládu prakticky žádné páky, jak se ukázalo na případu prezidenta Omara Bašíra, na kterého je právě kvůli masakrům v Dárfúru vydán mezinárodní zatykač. Přesto je rozhodnutí haagské arbitráže i jeho přijetí oběma stranami d1ůvodem k opatrnému optimismu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio