Stop privatizaci nemocnic

Argumenty levicových stran jsou jasné, zřejmé a jsou směsicí postojů, označitelných (už podle složení vítězných hlasů v tomto hlasovaní) za komunisticko-socialistické. Levice se obává, že by se nemocnice mohly začít orientovat na lukrativní obory medicíny, čímž by se snížila celková dostupnost péče pro široké spektrum pacientů. Navíc vyjadřuje levice obavy, že by zisky nemocnic po jejich privatizaci mohly plynout jinam než do zdravotnictví. Což - neb jsem laik - mi vůbec nedochází. Jinými slovy, komu je co do toho, kam plynou zisky jeho organizace, že?

Argumenty pravice jsou odvozeny od zkušeností nemocnic, které již proměnou prošly, mají dobré ekonomické výsledky a péče o pacienty se nijak nezhoršila. Nad výsledkem hlasování vyjádřila uspokojení dlouholetá členka KSČ a nyní ministryně zdravotnictví za ČSSD Milada Emmerová. Není se čemu divit, podobně znějí i hlasy těch pracovníků ve zdravotnictví, kteří prožili podstatnou část svého profesního života právě v socialisticky sponzorovaném zdravotnictví a přesně vyjadřují schopnost i horizont jejich rozhledu. Zcela opačně vidí výsledek hlasování sněmovny hejtmani a Občanská demokratická strana, kteří považují zákaz převodu nemocnic na obchodní organizace za protiústavní, přičemž již před časem občanští demokraté oznámili, že zváží stížnost k Ústavnímu soudu. Jisté slovo v celé této záležitosti má ještě prezident Václav Klaus, který zákon ještě posoudí.

Řešení komplexní, zamotané a vcelku tristní situace ve zdravotnictví se ale rýsuje - ve sněmovně se rodí návrh zákona, podle kterého by se měla vytvořit síť spádových nemocnic v každém z bývalých okresů. Fungovaly by jako neziskové veřejné zdravotnické organizace a tato síť by zaručovala zachování dostupnosti bezplatné zdravotní péče pro každého v podobném rozsahu, jako funguje nyní. Selský rozum - jestli něco takového existuje - by napovídal, že privatizaci by se zabraňovat nemuselo vůbec, nemusely by se tvořit žádné složité a komplexní zákony, nýbrž by postačil jednoduchý zákon, který by privatizovaných nemocnicím nařizoval zachování širokého spektra zdravotnických úkonů pro celé spektrum populace.

Mám tím na mysli prostý fakt, že medicína 21. století je, jak ukazuje demografický vývoj, medicínou (řeknu to laickým výrazem) "pro stárnoucí populaci". Je jasné, že řezat klouby je výnosnější, než jiné jaksi banálnější zdravotnické úkony. Ovšem pro stratégy vývoje českého zdravotnictví, a jistě tam jsou odborníci na svých místech, by nemělo být problémem podobný zákon formulovat - a pomocí svých politických spojenců i prosadit.

Komickou podrobností hlasování o zákazu privatizace je fakt, že byl schválen jako součást s touto problematikou ale vůbec nesouvisejícího zákona o "hodnocení a snižování hluku v životním prostředí". Ten definuje činnost a úkoly úřadů, krajských a dalších orgánů a provozovatelů při omezování škodlivých účinků nadměrného hluku. Ale taková už je parlamentní praxe, hlasuje se o koze, a přitom někde v pozadí, díky k hlasování přidruženému a nesouvisejícímu zákonu, hoří Kartágo....

Takže je docela možné, že unionista Karásek nemyslel při hlasování na zdraví svých spoluobčanů, ani na to své, ale na škodlivé účinky třeba hlasité rockové hudby na duševní zdraví národa...