Stoiber a Balogová

Edmund Stoiber má odsun Němců z Československa po druhé světové válce za nespravedlivý a tváří se, jako by bylo možné po půl století napravit křivdy minulosti. Není přitom v jeho moci dodatečně zabránit nástupu Hitlera k moci, okupaci Československa, ani rozpoutání druhé světové války. Tím pádem ale jeho patetický slib sudetským Němcům, že dokud nebudou zrušeny dekrety, nenavštíví Česko, může u nás vyvolat leda krčení ramen. Upřímně řečeno a nic ve zlém - návštěva starého pána tady nikomu nechybí. Máme totiž problém s aktuální nespravedlností, která zpochybnila důležitý prvek naší národní identity, totiž přesvědčení, že co Čech, to muzikant. Z pětice finalistů populární soutěže o pěveckou hvězdu vypadla zpěvačka bez diskuse nejlepší.

Nezbývá než se smířit se skutečností, že v showbyznysu neoceňuje publikum na prvním místě zpěvákův zpěv. S odeslanými esemeskami je tomu jako s hlasy voličů. V Bavorsku nepochybně existují skvělí politici, kterým Edmund Stoiber nesahá po kotníky. Získal ale v primárkách přízeň straníků a teď právě jeho výroky škodí česko-německým vztahům, zatímco s politiky, které v Bavorsku porazil, bychom třeba našli společnou řeč o společné budoucnosti. Že tedy musíme poslouchat, co říká zrovna nějaký Stoiber, není spravedlivé. Stejně jako včerejší vyřazení skvělé Martiny Balogové.