Sto let Peroutkovy Přítomnosti. Masaryk časopis podpořil půl milionem korun
Nedá se říci, že je běžné narazit na novinové články staré sto let, které by se navzdory času daly číst i dnes. Dokonce, aby byly s to k nám promlouvat po výtce aktuálně. Nepochybně je najdeme z pera Karla Havlíčka Borovského. Pak dlouho nic. Zhruba o bezmála dalších sto let pro změnu z pera Ferdinanda Peroutky.
Čtěte také
Prezident T. G. Masaryk měl věru čuch. Kdyby žil dnes a nechtěl být prezidentem, určitě by se úspěšně uživil jako headhunter. Dokázal to před 100 lety, kdy si k sobě pozval mladého nadějného novináře Ferdinanda Peroutku, k němuž ho už v té chvíli poutalo nelíčené přátelství, a požádal ho, aby v té mediální bídě, jíž se vyznačovala stávající novinová scéna, založil časopis. Hlavně, aby se dal číst.
Nevyslovil jen zbožné přání. Prosbu náležitě materiálně vyfutroval. Sáhl do kapsy a odsud na důkaz, že to myslí smrtelně vážně, vytáhl celý půl milion korun. Částku, která v době Peroutkově a Masarykově představovala celé jmění. Dvoupatrová vila, za niž byste dneska vysolili dobrých 12 milionů, tehdy přišla na nějakých 240 tisíc korun.
Čím žila první republika
Tak 17. ledna 1924 vyšlo první číslo prvního ročníku týdeníku Přítomnost. V něm si Peroutka přirozeně vzal úvodní slovo: „Vše se hýbe a jest nejisté: političtí vůdcové nebudou moci pomalu sedět bezpečně už ani na voličích (a) naše politické strany, více úzkoprsé než jinde, chtějí hráti suverénní roli ve světě myšlenkovém, nehodlají dovoliti, aby člověk jedl, co ony ještě neměly v ústech... Proto není člověka činného ve straně, který by mohl říci, že se těší myšlenkové svobodě a že jest jeho myšlení upřímně podporováno.“
Čtěte také
Nejsou vám tyto sto let staré Peroutkovy něčím povědomé?
Není od věci pročíst se Peroutkovými články, jak je postupně uveřejňovaly jednotlivé ročníky Přítomnosti. Člověk tak v kostce získá představu, čím žila první republika, a že byla až nápadně podobná té naší dnešní, v pořadí už páté. Rozdíl tu přesto najdete. Ta první měla svého Masaryka a svého Peroutku, zatímco ta pátá měla sice svého Havla, Peroutku aby v ní jeden pohledal.
Uděláte proto nejlépe, když se zaposloucháte do pořadu Archiv Plus. Sám Peroutka vám vyloží, jak to všechno s ním a s Přítomností bylo.
Související
-
Peroutka o Svobodné Evropě: Rádio, které má nesmírnou cenu pro podstatu svobody
V květnu 1951 začalo pravidelné vysílání československé redakce Rádia Svobodná Evropa. Jedním z prvních, kdo promluvili k posluchačům, byl publicista Ferdinand Peroutka.
-
Porodník Karel Steinbach byl členem pražské smetánky. Přátelil se s Peroutkou, večeřel s Masarykem
Mnohé významné osobnosti kulturního života první republiky vzpomínají na pražského lékaře, porodníka Karla Steinbacha.
-
Dědictví Ferdinanda Peroutky a Václava Havla
Osmý díl vypráví o tom, že symbolem liberálních a demokratických hodnot jsou i Ferdinand Peroutka a Václav Havel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
