Stávka učitelů byla zpackaná, ale ne proto, co říká Plaga. Učitelé by měli chtít 53tisícové platy, myslí si komentátor Honzejk

Místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová na tiskové konferenci k vyhlášení stávky ve školách
Místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová na tiskové konferenci k vyhlášení stávky ve školách

Minulou středu 6. listopadu proběhla stávka učitelů. Kolik škol doopravdy zavřelo, kolik omezilo výuku nebo kolik kantorů pouze vyjádřilo podporu odborů, už doopravdy asi nezjistíme. Podle komentátorů, kteří diskutovali u kulatého stolu Plusu, to byla stávka zpackaná.

„Stávka to byla krajně nešťastná,“ říká komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. „Učitelé určitě mají důvod stávkovat, přestože jim vláda přidává, ale jejich příjmy jsou, nebojím se říct, směšné,“ dodává.

Dal si totiž tu práci, a porovnal výplaty jiných vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Český kantor dostane nejnižší (61%) plat, a to v porovnání s učiteli zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

„Abychom se dostali na průměr zemí EU, tak by naši učitelé nesměli brát v průměru dnešních asi 36–37 tisíc, ale 53 tisíc korun. Takže i to plánované zvyšování, kterým se holedbá tato vláda v čele s Andrejem Babišem (ANO), je absolutně nedostatečné,“ dodává Honzejk.    

Komentátor pak souhlasí s ministrem školství Robertem Plagou (ANO), že stávka byla zpackaná. Vede ho k tomu ale něco úplně jiného.

Kdo to zpackal? Odbory, nebo Plaga?

„Zpackaná byla proto, že oficiálním důvodem stávkování nebyla (žádost) o masivní přidávání, ale protože se školské odbory postavily na zadní poté, co souhlasily s 10% přidáním, ale nesouhlasily, aby to bylo rozděleno na 8 % do tarifů a 2 % ředitelům na odměny těm nejlepším. Tohle ale veřejnost nikdy nepochopí… Takže důvod pro stávku tady je, ale tak, jak to udělal František Dobšík (předák školských odborů), tak to nikdo nepochopí.“

Podle komentátora Deníku Referendum Jana Grubera „ale máslo na hlavě nemají pouze odboráři. Podívejte se na to, jak s nimi vyjednával Plaga.“

Ministr totiž už někdy v lednu kantorům slíbil 15% zvýšení platů. Pak to bylo 10 % a „když se začalo mluvit o přidání státním zaměstnancům, chtěl pro kantory nejdřív 1750 a pak 2700 Kč navíc. Nakonec přišel s 8 % do tarifů a 2 % do odměn. A tohle všechno bylo ve velmi rychlém sledu… Je tak vcelku pochopitelné, že odborům došla trpělivost… Nakonec promarnily vhodný moment a asi se měly začít bít o přidání dřív. Nebo alespoň požadovat, co bylo slíbeno,“ myslí si Gruber.

K diskusnímu stolu usedli (zleva) Václav Žák, Petr Honzejk, Jan Gruber a moderátor debaty Jan Vávra

Honzejk připomíná i další předpoklady, kdy se dá stávkou cosi změnit. „Jedna věc je asi ne úplně dobrá pověst našich odborů vycházející z historie ROH, taky takovéto, že se chceme tak trochu ulít z práce, ale hlavně: u nás je mnohem komplikovanější stávkovat než jinde.“

Náš zákon totiž umožňuje stávkovat pouze v rámci kolektivního vyjednávání. „Takže pokud se někde, a nepřesně, dočtete, že by učitelé neměli stávkovat za své platy, ale za pořádnou reformu školství, tak jistě ano, ale oni to udělat nemohou. Protože takový odpor by nebyl v souladu s naším právním řádem.“  

Poslanci to ještě můžou změnit

Šéfredaktor časopisu Listy Václav Žák připomíná stávku polských učitelů, „kteří dokázali předvést, že hloub už to nejde.“ Naráží tak na stávku (z dubna 2019) až 80 % škol, kde učitelé dokázali přesvědčit i veřejnost.

Jejich platy tehdy byly ještě horší než u nás, a to (v přepočtu) 18–33 tisíc Kč měsíčně. „U nás se ale bavíme o násobcích a hlavně o průměrných platech, ze kterých to ale vypadá, že učitelé nemají po těch přidáních až tak špatné gáže. Odbory to neuměly jinak vyargumentovat,“ dodává Žák.  

Pokud chceme mít kvalitní učitele, tak je podle Honzejka taky musíme motivovat, aby šli studovat na pedagogické fakulty. „Jestliže víme, že průměrný vysokoškolský plat je v této zemi 55–60 tisíc, tak jak je proboha chcete motivovat?“   

Jak pak komentátoři odhadují výsledek? Ustoupí nakonec vláda, nebo je konec? „Babiš ustoupí tam, kde se mu to hodí. Vůbec nepochybuji, že teď jedou marketingové průzkumy na to, jestli se má, nebo nemá kantorům přihodit.“

Hozejk ale upozorňuje na nového a nečekaného spojence odborů – na Svaz průmyslu a dopravy, který v rámci jednání tripartity zvýšení platů podporuje, a to o těch původních 15 % (8 % do tarifů a zbytek do nadtarifní složky). „Není tak vyloučeno, že se v rámci 3. čtení zákona o státním rozpočtu ještě něco nestane,“ odhaduje.

Proč se nemluví o reformě?

Všichni hosté Českého rozhlasu Plus se pak shodují na větším problému českého školství – nutnosti hluboké reformy. „Pokud se tady nenastaví interference mezi soukromým a státním vzděláváním, pokud se budou stále státní peníze přelévat i směrem k soukromému podnikáním, tak to nemá řešení.“    

Dnes se totiž rodiče stůj co stůj snaží, vzhledem ke kvalitě státního školství, dostat děti na ty soukromé. „Takže, když se narodíte do rodiny, která má motivaci a peníze, dostanete taky lepší vzdělání. Stále víc se nám tak rozevírají nůžky. České školství je totiž nesmírně podfinancováno,“ dodává Honzejk.

Přitaká i komentátor Gruber. „Sice dnes máme spoustu dokumentu a plánů, ale žádná seriózní debata o reformě školství se tady nevede. A v tomto volebním období vlády už ani nebude, takže se nestane, krom přitakávání, nic. Čert ví, jestli se někdo náhodou odhodlá ke změně i pak,“ dodává.

I s vědomím, že Plaga sice teď koncepci do roku 2030 vládě předložil, moc si od ní ale nikdo neslibuje.  

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu. Ptal se Jan Vávra.

Spustit audio
autoři: Jan Vávra, Věra Luptáková|zdroj: Český rozhlas

Související