Stávka lékařů

Už hrozba stávkou ho přiměla zajímat se o jejich situaci, a když uvidí, že jim skutečně není jedno, kdy dostanou za svou práci zaplaceno, nepochybně to jeho zájem o řešení trapné situace ještě prohloubí. Pro občana je totiž špatnou zprávou, že lékaře jejich finanční problémy rozptylují při práci, na které závisí jejich zdraví a životy. Premiér správně cítí, že se jedná o citlivý politický problém. Českým zdravotnictvím ročně proteče dvě stě miliard korun. Vzniká-li přesto každým rokem mnohamiliardový dluh, znamená to, že jsou v systému díry, anebo že je těch dvě stě miliard málo. Zřejmě ale platí obojí. Systém, ve kterém se nehospodárně investuje a plýtvá léky, je současně velkorysý k pacientovi, který je uvyklý mít za málo peněz hodně muziky. Politická vůle změnit to chybí, a před volbami se ani nedá čekat.

Premiér hovoří o úsporách, které jsou nepochybně možné, nicméně stejně důležité je najít odvahu pro nepopulární opatření směrem k těm občanům, kteří se o své zdraví nestarají, a tím pádem by logicky měli přispívat na své léčení vyšší částkou než ti, kteří si počínají odpovědně. Úkolem státu je zprostředkovat občanovi za jeho peníze zdravotní péči. Znamená to například rozhodnout, zda ze zdravotního pojištění hradit výhradně léčebné úkony, anebo vedle toho podporovat lázeňství anebo bezplatnou osobní přepravu sanitkami. Prioritou je nepochybně zaplatit lékaře. A nesejde na tom, zda to jsou lékaři soukromí anebo v zaměstnaneckém poměru v nemocnici. Alespoň tedy nemocnému na tom nesejde.