Stát v rozkladu. Reportáže z oblastí, na které se od sametové revoluce zapomnělo
Pokud byla pandemie covidu-19 zkouškou, pak v ní stát v mnoha ohledech propadl. Zdravotnictví, školství, kultura nebo sociální péče bývají zaklínadly voleb, léta 2019–2021 však prokazují, jak daleko bylo vždy od slov k činům. Kolaps těchto oblastí rozhodně nebyl náhodou, šlo o systémová selhání dlouho podceňované agendy. Na ně se zaměřili čtyři autoři v šesti reportážích z různých míst republiky, sebraných do této knihy.
Čtěte také
Nedostatek obecních bytů a předražené komerční nájmy, nevyhovující péče o seniory v institucích i nedostatek jejich kapacit a hlavně obchod s lidskými potřebami, který je sice neetický, ale vynáší. Systémové řešení je přitom v nedohlednu. Tyto problémy spojené se stárnutím mapuje v jedné ze svých reportáží Saša Uhlová, která hovořila s lidmi v nouzi i s odborníky, kteří se otázkami spojenými s neuspokojivou situací seniorů v republice zabývají.
V další reportáži se Saša Uhlová věnuje regionu, na který se v centru státu zapomnělo, Ostravsku. To stojí na křižovatce a využití jeho nepochybného potenciálu závisí na strategiích, z nichž se mnohé již realizují.
Pavel Šplíchal se ve své reportáži zaměřil na nejslabší článek současného školství – učňovské školství na periferii, včetně toho nižšího ve vyloučených lokalitách. V učňáku v Chanově na Mostecku totiž už vůbec nejde o nějaké ideály a standardy vzdělávání, ale o sociální práci, která jen odstiňuje ty nejhorší vlivy ulice.
Čtěte také
Ve druhé reportáži se pak Pavel Šplíchal věnuje kauze, která ztělesňuje problém chudoby, ghett, rasismu a bytové nouze. Varnsdorfská radnice přislíbila na podzim roku 2020 pomoc několika romským rodinám z Kovářské ulice, kterým hrozilo, že se ocitnou na ulici. Místo města zareagovala rodina Hučkových, která lidi v nouzi vzala k sobě do domu.
Apolena Rychlíková si pro svou reportáž o zdravotní péči zvolila Zlín a Šluknovsko a perspektivu zaměstnanců pracujících v této sféře. Změna přístupu, která od devadesátých let učinila z neziskového oboru byznys, přináší nyní své plody. Nerovné odměňování ve zdravotnictví, tlak vedení nemocnic na sebeobětování zaměstnanců a nutnost generovat zisk odvádí lékaře a zdravotní sestry do jiných regionů nebo do zahraničí, a některé kraje dokonce nechává bez potřebné péče.
Zlín je jedním z měst, které čelí vylidňování. Jakou roli v něm hraje kultura, kterou svým obyvatelům nabízí, zkoumá Jan Bělíček. Aktivní jednotlivci ochotní investovat sama sebe existují, tento model je ale těžko udržitelný dlouhodobě. Nutnou podmínkou je podpora a spolupráce institucí, jednotlivců i města samého. Aktivity a instituce s dobrým potenciálem tu přitom působí, ať už se zabývají architekturou, divadlem, výtvarným uměním, nebo filmem.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Související
-
Z bydlení se stala investiční komodita, krize je celosvětová, upozorňuje novinářka Uhlová
Inspirací podle Uhlové může být třeba Vídeň, kde město má vlastní bytový fond a investoři zároveň musí stavět i sociální byty.
-
Pervitin jako postava v knize o současném Česku. Rychlíková a Šplíchal napsali pro Alarm knihu PIKO
Příběhy lidí na pervitinu – od předrevolučních experimentů až ke sdílení užívání na sociálních sítích. Kniha PIKO zavede čtenáře i do abstinující komunity nebo do vězení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka