Ivan Bunin: Proklaté dny. Deníkové záznamy ruského spisovatele a svědka bolševické revoluce
Ruský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za rok 1933 Ivan Bunin (1870–1953) se jako bezprostřední svědek stavěl k Velké říjnové socialistické revoluci kriticky. Právě v cyklu jeho deníkových záznamů Proklaté dny (Okajannyje dni) se o tom můžeme nejdůrazněji přesvědčit. Proti brutalitě bolševické revoluce protestoval vášnivě, zároveň však nostalgicky obhajoval patriarchální základy Ruska, které se ve své dosavadní podobě stávalo minulostí.
Sám Ivan Bunin byl potomkem starého šlechtického rodu. Narodil se ve Voroněži v nepříliš bohaté statkářské rodině. Po absolvování gymnázia už ve studiu dále nepokračoval a pracoval jako novinář.
První básnickou sbírku vydal v roce 1891, po vydání povídky Taňka v roce 1893 se zaměřil také na prózu. Šířeji však zaujal až souborem symbolistických básní Listopad v roce 1901. Za tuto sbírku a překlad z Longfellowa byl v roce 1903 vyznamenán Puškinovou cenou.
Čtěte také
Už na konci 19. století se Bunin propojil s petrohradskou kulturní scénou. Na svých četných cestách se poznal s řadou dalších ruských spisovatelů. Se svou druhou ženou Věrou Muromcevovou podnikl cestu na Blízký východ. Na začátku 20. století pak navštívil Egypt, Palestinu, Indii, Cejlon, Turecko a Řecko. Zájem o východní nauky, zejména taoismus a buddhismus, se projevil v jeho filozofických textech, ve kterých psal o nebezpečí rozkladu civilizace.
Ivan Bunin se v Rusku postupně stával uznávaným spisovatelem, v roce 1909 získal opět Puškinovu cenu a byl jmenován čestným členem Ruské akademie věd.
Po bolševickém převratu v Rusku uprchl na Krym a v bělogvardějské armádě se věnoval protisovětské publicistice. O jeho smýšlení svědčí právě deník Proklaté dny.
V roce 1920 Ivan Bunin se svou ženou emigroval do Francie a do smrti pak žil v Paříži, přičemž v létě pobýval v pronajaté vile Belvedere v Grasse.
Také jeho další tvorba byla tematicky spojena s Ruskem a přinesla mu uznání jako nejlepšímu spisovateli první vlny ruské emigrace. Revoluci ani svému odchodu do exilu se však v dalších knihách už nevěnoval.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
