Stát a církve - zelený plot?
Narovnání vztahu mezi státem a církvemi pořád zůstává otevřeným problémem. V příštích dnech ukončí svou činnost mimořádná parlamentní komise, která zkoumala vládní návrh zákona o narovnání vztahu mezi státem a církvemi. Podle svého předsedy Jana Kasala komise zodpověděla všechny otázky, které jí poslanci zadali. Vládní normu v její současné podobě však i nadále odmítá opozice a tři poslanci ODS. Majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi je problém, jehož řešení dozrává dlouhých sedmnáct let.
Narovnat vztahy mezi státem a církvemi - to je pro politické a církevní reprezentace v naší zemi opravdu obtížný úkol. Opravdu musel dozrát. Připouští to i Jiří Schwarz, děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, ale zároveň vyjadřuje ve věci dozrávání problému jistou skepsi:
Jiří Schwarz: "Otázka je, zdali to narovnání dozraje v tomto volebním období, anebo se ukáže jako zelený plod na počátku příštího volebního období. A začne se jednat opět podle nějakých jiných podmínek..."
Opozice i nadále tvrdí, že její pochybnosti o vládním návrhu komise dostatečně nevyvrátila. Zdá se tedy, že příměr Jiřího Schwarze o zeleném plodu je v tuto chvíli na místě. Jedna věc je však chronická politická neshoda nad normou, druhá věc je penzum konkrétní práce, která se udělala, a jejíž hodnota je dobře použitelná i při eventuálních dalších jednáních.
Jiří Schwarz: "Nepřijde nazmar. Nepřijde nazmar, co se týče informační hodnoty. My dnes máme k dispozici informace, které určitě nebyly k mání před dvěma - třemi lety, máme data, která jsou přesná. Víme, jak si také obstarat ještě přesnější data, dokonce víme, i za kolik peněz, víme i jak dlouho to bude trvat - takže to jsou všechno velmi cenné informace. A s těmi už pak musí pracovat politické reprezentace, které se musí dohodnout."
Jiří Schwarz se svým týmem prováděl analýzu této vládní normy. Ví tedy velmi dobře - kdyby vešla v platnost - jak by se prolnula s běžným životem. Se životem lidí, kteří stojí mimo církve a nemají k nim žádný vztah.
Jiří Schwarz: "Blokace, které jsou spojeny s nejasnými majetkovými vztahy směrem k církvím, by uvolnily tyto majetky k aktivnímu užívání. Ať už by se například jednalo o majetky, které brání rozvoji měst, nebo stabilizaci soukromého podnikání. V každém případě by se tyto majetky staly likvidními - tzn. že je možné s nimi obchodovat. Ten, kdo je vlastní, ten je může prodat a patrně si je koupí ten, kdo ví, co s těmito majetky dělat. Tzn. bude je zušlechťovat, bude s nimi podnikat, bude vytvářet pracovní příležitosti, pozitivní hodnoty, z nichž bude mít prospěch celá společnost."
Kdyby církve dostaly finanční prostředky, investovaly by je také do do zlepšení stavu budov a zařízení, domnívá se Jiří Schwarz. Připomíná, že to by podnítilo poptávku po stavebních pracích v místě, také služeb a následně turismu - což v době krize není zanedbatelné.
