Starosti miliardářů

Příjemnější drama nepochybně čeká Abramoviče, který se před časem rozhodl něco ze svého bohatství investovat do fotbalu, než Chodorkovského, který si jako hobby vybral politiku. Abramovič je na nejlepší cestě zúročit svou investici vítězstvím v anglické lize a úspěchem v Lize mistrů. Dávno je zapomenuto zděšení anglických fanoušků, když zjistili, že majitelem slavného fotbalového klubu se stal ruský zbohatlík. Něco z jeho dravosti byznysmena se přeneslo na tým, který se naučil porážet velkokluby, jakými jsou FC Barcelona či Bayern Mnichov.

Pokud jde o Chodorkovského, který měl vyšší ambice, než bavit lidi podívanou na drahé fotbalisty, jeho někdejších patnáct miliard dolarů se scvrklo na nynější dvě miliardy a nějaké drobné. Z vězení se špatně podniká. Na rozdíl od Abramoviče, který byl v jednom kole, měl ovšem Chodorkovský čas přemýšlet, co má v životě smysl. Usoudil-li Putin, že z nějakého důvodu není výhodné tohoto muže držet deset let pod zámkem, na svobodě se nejspíše ocitne jiný miliardář, než jaký byl uvězněn. Asi lepší o četbu dopisů, ve kterých mu lidé psali do vězení o svých starostech. Anebo o poznání, že peníze nejsou všechno.

V příběhu Michaila Chodorkovského půjde o to, zda se s rodinou odstěhuje na nějaký soukromý ostrov, anebo zda se pokusí dát svým miliardám hlubší smysl. Příběh Romana Abramoviče je prostší. Vždy v něm půjde o to, zda budou mít Drogba či Lampard přesnou mušku, anebo zda Terry dnes uhlídá Baroše a příště Ševčenka.