Stahují se mračna nad českou egyptologií?
Česká egyptologie patří už desítky let k mezinárodní špičce a čeští egyptologové slaví v posledních letech velké objevy a úspěchy. V minulých týdnech to však vypadalo, že tento slavný obor nezíská akreditaci.
Egyptologie se na pražských univerzitách začala přednášet před sto lety. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se studenti donedávna přijímali do pětiletého magisterského programu. Nakonec ale muselo být studium rozděleno podle boloňského systému na bakalářský a magisterský program. Studium tedy začíná bakalářským programem Dějiny a kultura východního Středomoří ve starověku. Na něj navazuje magisterský program s názvem Egyptologie, který by se měl otevřít pro zájemce letos v září.
Škola ale v loňském roce řešila problémy se získáním akreditace na toto navazující studium. Žádost na akreditaci jim odmítla Akreditační komise. Egyptologové nakonec žádost přepracovali kvůli výhradám k předmětové skladbě a struktuře studia a komise jim akreditaci v minulém týdnu nakonec udělila. Schválit ji musí ještě ministerstvo školství. Obor egyptologie patří mezi exkluzivní a ještě v pětiletém magisterském programu se otevíral jednou za čtyři až šest let a obvykle bývalo kolem deseti studentů v ročníku. Absolventi naleznou uplatnění ve výzkumu, v Českém egyptologickém ústavu nebo jako pracovníci muzeí.
Čeští archeologové mají velmi dobré jméno nejen na severu Afriky. Po světě je proslavil dlouhodobý archeologický výzkum a také některé unikátní objevy z posledních let. Například objev hrobového komplexu s pilířovým dvorem princezny Šeretnebtej z 5. dynastie, který byl nalezen v jižním Abúsíru v roce 2012. Stejně tak se v loňském roce nález českých egyptologů dostal na seznam deseti nejvýznamnějších archeologických objevů roku 2013. Šestou příčku jim zajistil objev hrobu královského lékaře.
Více než padesát let mají Češi archeologickou koncesi na pyramidovém poli v Abúsíru u Káhiry. Do Egypta se vydávají na jaře a na podzim, kdy je možné v tamějších podmínkách pracovat. Při prvním vstupu do hrobky jsou archeologové opatrní. Prozkoumají, jestli je stabilní podloží, nehroutí se stropy. Někteří z vědců mají na ústech roušku kvůli prachu a plísním, které jsou v pohřebních komorách. Nálezy se podrobně prozkoumají a zdokumentují. Objevy zůstávají v Egyptě, nic už se ze země nevyváží. Každá expedice se připravuje s předstihem. Vytipuje se oblast, kde se bude pracovat, procházejí se mapy. Na místě se pak vyřizují všechna administrativní povolení, egyptologové spolupracují také s místními památkáři.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.