Stabilita Iráku stále v nedohlednu

Světové agentury hlásí z Nadžafu nadále těžké boje. Polsko, pod jehož velení celý region až donedávna spadal, se proto rozhodlo přenechat kontrolu nad oblastí Američanům. Napjatá situace však panuje také v bagdádské okrajové čtvrti Sadr, kde včera ministerstvo vnitra vyhlásilo 16-hodinový noční zákaz vycházení. Povstalci krátce předtím zajali jako rukojmího místního policejního velitele. A v jihoirácké Basře si včerejší střety mezi spojeneckými silami a radikály vyžádaly život jednoho britského vojáka.

Ke klidu má tedy Irák stále daleko. A to si jistě uvědomuje i premiér Ajád Aláví, jehož kabinet je nyní vystaven pravděpodobně nejtěžší zkoušce od doby svého jmenování. Aláví se proto snaží jednat. V sobotu ohlásil omezenou amnestii, jen o den později však oznámil znovuzavedení trestu smrti. Ten se má vztahovat na ty, kteří se dopustí vraždy, únosců a budou obviněni z obchodu s drogami. O víkendu také bagdádská vláda nařídila okamžité uzavření irácké pobočky arabské satelitní televize Al Džazíra a to po dobu jednoho měsíce. Důvodem bylo vysílání nebezpečných a štvavých reportáží. Tento krok má podle Alávího, kterého citovala stanice CNN, chránit Iráčany a zájmy Iráku.

Dosavadní nestabilita Iráku se však netýká pouze bezpečnosti, ale také vnitřní politiky. To dokazují i zatykače, které byly o uplynulém víkendu vydány v Bagdádu na Ahmeda Šalábího a jeho synovce Salima. Prvně jmenovaný byl jako šéf Iráckého národního kongresu, který sídlil v Londýně, dlouho považován za možného kandidáta na některou z nejvyšších politických funkcí ve svobodném Iráku. V poslední době však u Washingtonu i dočasné irácké vlády upadl v nemilost. Je totiž podezříván z korupce a z toho, že poskytoval tajné informace Íránu. Podle stanice BBC jsou také mnozí vysocí američtí činitelé přesvědčeni, že Ahmed Šalábí jim poskytoval zavádějící informace o iráckém zbrojním programu. Současný zatykač Šalábího viní z falšování peněz, kterého se měl dopustit, když byla v Iráku zaváděna nová měna.

Jeho synovec Salim Šalábí se významně podílel na vzniku dočasné irácké ústavy. Jako právník nyní řídí práci Zvláštního iráckého tribunálu. Ten má soudit představitele režimu Saddáma Husajna včetně samotného bývalého diktátora. Podle zatykače, který na něj byl o víkendu vydán v Bagdádu, měl být Salim Šalábí zapleten do červnové vraždy úředníka na iráckém ministerstvu financí, který přezkoumával jeho rodinné majetkové poměry. Zmíněné obvinění by nyní mohlo zkomplikovat činnost trestního tribunálu, kterému Salim Šalábí předsedá.

Oba muži, kteří v současnosti pobývají v zahraničí, jakoukoliv vinu rozhodně popírají a obvinění označují za uměle vykonstruovaná a politicky motivovaná. Ať už ale vyšetřování dopadnou jakkoliv, ukazuje případ Ahmeda a Salima Šalábíových nejen, jak vratká je zatím vnitřní politická stabilita Iráku. V souvislosti s obviněními obou mužů se také nabízí otázka, jak moudře a efektivně Spojené státy v minulých letech vynakládaly finance určené na podporu irácké opozice. Podle informací britského deníku Financial Times, který se odvolává na bývalé zaměstnance Pentagonu a CIA, plynuly z Washingtonu na konta irácké opozice desítky milionů dolarů. V létě 2002 převzal celé financování Iráckého národního kongresu Pentagon a až do letošního května na jeho konta posílal 300 000 dolarů měsíčně. Mnozí američtí kongresmani se teď možná právem ptají: Proč?