Sport bude vždy součástí politiky. Česko by se mělo přidat k  bojkotu her v Pekingu, nabádá europoslankyně Gregorová

9. prosinec 2021

Spojené státy oznámily diplomatický bojkot olympijských her v Pekingu  kvůli porušování lidských práv v Číně. K Američanům se připojují i další. „Je vhodné, aby se k tomu přidalo i Česko,“ míní europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kolegyně v europarlamentu Kateřina Konečná (KSČM) ale nesouhlasí. „Pokud má něco reálně přispívat ke zlepšování lidských práv je to diplomatická kulturní a sportovní spolupráce. Ne bojkoty, sankce, zastrašování a ultimáta,“ říká.

K dialogu neustále dochází, reaguje Gregorová v pořadu Pro a proti. „Nicméně právě ze strany Číny neustále dochází k diplomacii agrese. I my sami jako Česká republika víme moc dobře, že se jedná o zastrašování, vyhrožování a podobně. A v tomto nastavení je opravdu těžké říkat, že s Čínou půjde vést lepší diskuse na místě. Naopak si myslím, že půjde o legitimizaci dění v Číně tím, že by tam politici jeli,“ vysvětluje své stanovisko.

Ze strany Číny neustále dochází k diplomacii agrese.
Markéta Gregorová

Podle nové předsedkyně KSČM Konečné ale bojkot nepovede k ničemu pozitivnímu. „Netvrdím, že nejsou v Číně porušována lidská práva, ale tvrdím, že jsou stejně tak porušována v řadě jiných zemí, kde se olympiáda konala a k žádným bojkotům tam nedošlo,“ vysvětluje.

Netvrdím, že nejsou v Číně porušována lidská práva, ale stejně je to v řadě jiných zemí.
Kateřina Konečná

Situaci kolem olympiády v Pekingu označuje za špatnou hru ze strany Spojených států. „Není o nějaké obhajobě lidských práv, je to o tom za vším hledej peníze. A v tomto případě to platí dvojnásob. Jako o nějaké poslední křeči vynucení si postavení, které Spojené státy už stejně ztrácejí. A jestli to budou dělat přes sportovce, tak to považuju za velmi špatné a neměli bychom se k těmto věcem jakýmkoliv způsobem přidávat,“ soudí europoslankyně za KSČM.

Čtěte také

Gregorová je přesvědčena, že by se Česko k bojkotu přidat mělo.

„Mohlo by nás to samozřejmě obchodně poškodit, ale i tak bychom právě o to více měli stát za lidskými právy a za tím, že genocidu prostě legitimizovat nebudeme,“ zdůrazňuje.

Společný unijní postup, jak navrhuje Francie, podle ní není nezbytně nutný. „Stále nesmíme zapomínat, že se jedná o sportovní událost. I když se domnívám, že politická reprezentace by tam jet neměla právě kvůli legitimizaci, sportovci ať tam jedou.

Nemyslím si, že je nutné následovat slova Francie. Ale pokud o tom na evropské úrovni budeme jednat, netvrdím, že to nebudu podporovat. Samozřejmě čím silnější vyjádření, tím nese také větší váhu,“ konstatuje europoslankyně za Piráty.

Genocida se v Číně děje

Konečná se ohrazuje proti výrazu genocida. Říká, že nemá žádné relevantní informace o tom, že by se v Číně dělala nějaká genocida. „Žádná mezinárodní organizace to nepotvrdila,“ říká.

Etnickou diskriminaci, potlačování kulturní, náboženské a politické identity a další represe, nelze podle ní označit za genocidu.

Čtěte také

„Bezpochyby to lze srovnávat například s Guantanámem a s tím, jak se chovají Spojené státy americké, jako náš největší partner - pro některé kolegy, ve světě. Jak způsobují velmi krvavé konflikty, které stály miliony bezbranných lidských životů. Jen proto, že si tam řešily své ekonomické problémy nebo potřebovaly vydělat,“ míní.

Přístup k Číně proto považuje za jednostranný. „Protože pokud to dělá stát (USA), který je zároveň v tu samou chvíli schopný bombardovat území cizích států jen na základě lží, je schopný tam převracet režim, likvidovat lidi včetně dětí, tak mi přijde velmi hloupé, že na tuto hru přistupujeme,“ dodává.

Gregorová si stojí za tím, že v Číně jde o genocidu. Definici genocidy si nastudovala a cituje: Genocida je úmyslné a systematické zničení celé nebo části etnické, rasové, náboženské, národnostní skupiny.

„To se v Číně děje. Genocida Ujgurů a národnostních menšin se v Číně děje,“ zdůrazňuje.

Politizaci sportu se nevyhneme

Europoslankyně za KSČM opakuje, že s bojkotem zimních olympijských her v Pekingu nesouhlasí. Mluví o politizaci sporu.

„Přála bych si, aby sport stavěl mosty a otvíral dveře. A to, co teď děje ze strany Spojených států a některých zemí, které se k tomu hrdě jako správní pomocníci USA přidaly, tak prostě nečiní. Události jako je olympiáda bychom možná měli využít spíš k tomu, jak lépe nastavit pravidla, než k tomu, že opět budeme hrát nějaké hry, které se obávám, že nejsou v našich rukou. A vůbec ne České republiky, kde pouze hrajeme nějakého špatného žáčka, někoho, komu máme pocit, že máme sloužit,“ soudí.

Čtěte také

Nemístná politizace sportu by to byla v případě, že by tam země vůbec nevyslala sportovce, říká Gregorová.

„Pokud jde o vyslání diplomatů a politiku, tak tam osobně vnímám tu hranici, že je v pořádku. Protože politici jsou dlouhodobě i symbolem určité legitimity nějaké politiky toho státu vůči jinému státu. Rozhodně si tedy nemyslím, že to ovlivňuje sport i prakticky, protože sportovci tam jedou,“ připomíná.

A pokračuje: „Nesmíme ale také zapomenout, že sport vždy byl a bude součástí jisté národní identity. Je tedy naprosto neoddiskutovatelnou součástí toho, co ten národ reprezentuje, jak se chová a jak to vnímá. Tedy oddělovat ho naprosto od jakékoliv politiky je nereálné a  obzvlášť na takové události, jako jsou olympijské hry, kde se všichni setkají a v podstatě si poměřují, který národ je ten lepší. Určité politizaci se tedy nikdy nevyhneme. Sport prostě bude vždy součástí politiky.“

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.