Tereza Zavadilová: Třaskavá bavlna od Ujgurů
Platilo donedávna, že velké korporace se do politiky, nedej bože lidských práv, pouštěly jen velmi nerady. Je to logické, jejich DNA je vydělávat peníze akcionářům. Politické věci mají řešit ti, jimž to přísluší. Jenže rozmach společenské odpovědnosti v posledních pár letech způsobil, že už to není úplně pravda.
Sebebohatší nadnárodní korporace si teď v době sociálních sítí lehce zkazí pověst, pokud používá třeba špinavé zdroje energie nebo suroviny či dodávky z režimů, kde se nedodržují lidská práva. A špatná pověst znamená úprk zákazníků, a tedy i peněz jinam. Takže uvnitř globálních firem sedí oddělení, která to hlídají.
Čtěte také
Učebnicovým příkladem napraveného hříšníka jsou módní řetězce. V posledních dekádách globalizace, která přinesla obrovský tlak na ceny, vesele šily oblečení v nejchudších asijských zemích, aby je mohly zákazníkům prodat co nejlevněji, což platilo i pro nákup látek. Drahé značky nevyjímaje.
Přišly skandály s dětskou prací, s nelidskými podmínkami a nízkými mzdami v šicích dílnách. Módní řetězce byly nuceny tlačit na dodavatele a podmínky ve výrobě se postupně kultivovaly, musely se přizpůsobit západním standardům.
Ovšem skandál s potenciálně největším dopadem přišel až nedávno. Tentokrát nikoli kolem výroby, ale suroviny – konkrétně bavlny z čínského Sin-ťiangu, z Ujgurské autonomní oblasti. Tato lokalita je největším globálním producentem bavlny – vyrobí se zde pětina světové spotřeby látky.
Číňané, západní značky a luxus
Sinťianskou bavlnu v sobě má 1,5 miliardy kousků oděvu, které se ročně prodají na americkém trhu. Poměrně nedávno vyšlo najevo, že Čína nutí k práci na bavlně tamní ujgurskou menšinu a zásadně porušuje lidská práva. K práci v odvětví je takto nucen zhruba milion lidí, většinou muslimských vězňů z tamních táborů – podle Číny převýchovných, podle neziskovek koncentračních.
Čtěte také
Jako první zakázal dovoz sporné bavlny loni v lednu exprezident Donald Trump, který téma využil v obchodní válce s Čínou. Letos v březnu se ale přidaly ostatní státy včetně EU a uvalily kvůli Ujgurům sankce na čínské představitele. Velké módní firmy jako H&M nebo Nike či Burberry se už loni domluvily, že nebudou spornou bavlnu kupovat. Trest přišel až teď, jako reakce na sankce.
Centralizovaný čínský režim je poměrně akceschopný, takže konkrétně švédská H&M kvůli svému pro-ujgurskému postoji zažila v uplynulých dvou týdnech nejprve organizovanou dehonestující kampaň na sociálních sítích, posléze její zboží odstranily z nabídky čínské e-shopy a úřady dokonce zavřely i některé kamenné obchody. Čínský trh rozhodně není pro firmu zanedbatelný, loni tam prodala zboží zhruba za miliardu dolarů.
Čtěte také
Jiné řetězce nebyly tak statečné a loňské protičínské výrazivo výrazně zmírnily – třeba německý Hugo Boss či španělský Inditex, majitel známé Zary.
Čínský trh s módním zbožím je obrovský a rychle roste – země spotřebuje pětinu světové produkce oděvů v hodnotě skoro dvou bilionů dolarů. Číňané jsou celkem posedlí západními módními značkami a luxusem. Jenže to nemusí být navždy. Čínský prezident Si Ťin-pching razí politiku posilování domácí spotřeby a rostoucí nacionalismus v zemi tomu jen nahrává.
Případ kontroverzní bavlny drtící módní průmysl zdaleka nemusí být poslední. Volba, jak dodržet západní etické standardy a zároveň si nenaštvat čínské úřady, může být i pro další firmy čím dál těžší. Obzvláště když se asijská velmoc ze všech sil snaží nahrazovat západní produkci vlastním zbožím.
Autorka je ekonomická novinářka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
