Splavnění Labe nemá bez kanálu DOL ekonomický smysl, míní ekologové. Chtějí změnu smlouvy s Německem
Na plány související se splavněním Labe po celé délce toku od česko-německé hranice po Pardubice stát od 90. let vynaložil skoro miliardu korun. Úpravy toku přitom podle ekologických organizací nedávají smysl, pokud nedojde k výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ten sice nová vláda odmítá podporovat, se splavněním Labe však ministerstvo dopravy nadále počítá. Přitom splavnění Labe by mělo vyjít na odhadem 11 miliard korun.
K úpravám toku se Česko zavázalo v mezinárodní smlouvě se Spolkovou republikou Německo, kterou obě země podepsaly 20. července 2021. Smlouvu musí ještě ratifikovat sněmovna. Zákonodárcům dokument předložil exministr Karel Havlíček (ANO) koncem loňského roku, ale na projednání už nedošlo. Nová sněmovna měla smlouvu na programu první schůze, ta ale byla přerušena do 25. ledna.
Smlouva zakládá velké povinnosti české straně, žádné povinnosti na straně německé.
Daniel Vondrouš
Ekologické organizace spojené do asociace Zelený kruh vyzývají poslance, aby ratifikaci smlouvy odmítli a dohodli s Německem nový dokument, který se místo splavnění Labe zaměří na ochranu říčních ekosystémů.
Čtěte také
„Asociace ekologických organizací Zelený kruh se takto společně obrátila jak na vládu, tak na zákonodárce, aby tuto minulou vládou dohodnutou smlouvu s Německem neratifikovali, protože zakládá velké povinnosti české straně, žádné povinnosti na straně německé. A jejím hlavním cílem je pokračovat v přípravě splavňování velkých českých řek s cílem postavit kanál Dunaj-Odra-Labe,“ říká ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.
Splavňování Labe do Pardubic podle Vondrouše nedává smysl jak ekonomický, tak ani dopravní nebo rekreační. „Splavňování dává smysl pouze v případě, že by se pokračovalo v přípravě megalomanského kanálu Dunaj-Odra-Labe,“ dodává.
Čtyřmetrový jez u Děčína a kanál u Přelouče
Úpravy toku podle dosavadních plánů zahrnují výstavbu čtyřmetrového jezu u Děčína a plavebního kanálu mezi Přeloučí a Pardubicemi. První jmenovaná stavba by podle ekologů výrazným způsobem zasáhla do říčních ekosystémů a představovala překážku pro lososy, kteří se do Labe vrátili. Navíc v této lokalitě žijí unikátní rostlinná společenstva.
Čtěte také
„To, co je chráněno soustavou Natura, to, co je cenné právě v tomto místě, jsou štěrkopískové náplavy a bahnité břehy, které jsou naprosto závislé na kolísání hladiny vody. Díky tomu tam dochází k nanášení štěrku a odplavování a tato dynamika umožňuje výskyt chráněných druhů. A ve chvíli, kdy se tam postaví hráz, voda vystoupá do čtyř metrů, dojde ke zničení těchto stanovišť,“ říká Miroslava Floriánová z organizace Arnika.
To, co je chráněno soustavou Natura, jsou štěrkopískové náplavy a bahnité břehy, které jsou závislé na kolísání hladiny vody.
Miroslava Floriánová
Druhý zmíněný úsek mezi Přeloučí a Pardubicemi stát plánuje splavnit pomocí plavebního kanálu. Jeho trasa původně vedla přes Slavíkovy ostrovy, na kterých žijí chránění živočichové. Projekt ale nedostal výjimku od ministerstva životního prostředí a investor stavby Ředitelství vodních cest nyní údajně hledá alternativní trasu, která by se cenné přírodní lokalitě vyhnula. Bez vybudování děčínského jezu ale podle ekologů kanál nedává ekonomický smysl.
Čtěte také
Ministerstvo dopravy ale trvá na tom, že kanál prospěje české ekonomice a podpoří říční dopravu.
„Lepší podmínky ve splavnění Labe, které posupně budeme realizovat ve spolupráci s Německem, budou mít nepochybně pozitivní vliv na ekonomiku vodní dopravy na naší nejdůležitější dopravní cestě. Dopravní trh bude obohacen o novou možnost objednávek, u nichž se zvýší předvídatelnost a dostupnost. Silniční i železniční tranzitní trasy přes Německo neodpovídají požadavkům dopravců, často nestačí kapacitně a tím doprava s naším nejvýznamnějším hospodářským partnerem a do přístavu Hamburk může dostat nový konkurenceschopný impuls,“ tvrdí mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Dopravní trh bude obohacen o novou možnost objednávek, u nichž se zvýší předvídatelnost a dostupnost.
František Jemelka
Rezort argumentuje i ekologičností lodní dopravy. S tou to ale podle aktivistů není tak jednoznačné. Lodní motory produkují značné množství emisí a stát by se podle nich měl zaměřit spíše na modernizaci železnic.
Více si poslechněte v Natuře Ondřeje Nováka.
Související
-
„Věčné chemikálie“ zvyšují riziko rakoviny. V některých hnojivech je jich až dvacetkrát přes limit
V životním prostředí se hromadí toxické látky, které zvyšují riziko vzniku rakoviny, vysoké hladiny cholesterolu nebo snížení plodnosti. Jde o látky nazývané PFAS.
-
Mokřady nabízí útočiště ptákům i dalším. „Také zadržují enormní množství vody,“ chválí ornitolog
Ornitologové v Česku pečují o čtyři mokřadní ptačí rezervace. A už vidí výsledky. Do obnovených mokřadů se postupně vracejí mizející nebo vymizelí ptáci i jiní živočichové.
-
Velké povodně budou asi častější, z pětisetleté vody může být padesátiletá, obává se meteorolog
„Nechci šířit katastrofické scénáře, protože už na první přednášce z klimatologie nám řekli, že se klima vždy měnilo a měnit bude. Ale díval bych se na změny s opatrností.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
