Spisovatel Rudiš: Němci mají na Češích rádi jistou uvolněnost a lehkou anarchii

„Češi a Němci jsou dobří sousedé bez ohledu na to, kdo sedí ve vládě, a každým dnem se zlepšuje,“ souhlasí šéfredaktorka časopisu EDUzín Bára Procházková. „Sousedství je to dobré, protože už svého souseda bereme jako rovnocenného,“ odkazuje k turbulentním dějinám 20. století. 

Češi a Němci jsou dobří sousedé bez ohledu na to, kdo sedí ve vládě, a každým dnem se zlepšuje.
Bára Procházková

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) byl jedním z klíčových politiků, kteří tehdy Česko-německou deklaraci vyjednali. „Nebyla to triviální věc. Byl to to boj, ale nakonec se povedlo, že dnes je to selanka, lidé mohou jezdit přes hranice pracovat, studovat, nakupovat a minulost už vztahy nezatěžuje,“ chválí.

„Těch třicet let je nádhera,“ pokračuje Vondra a varuje: „Ale není to garantováno napořád, když o to nebudeme pečovat, tak o to také můžeme přijít. Za to, že vztahy jsou dneska tak senzační, může byznys, protože Němci Čechům tady třicet let dávali velmi dobře placenou práci.“

Za to, že vztahy jsou dneska tak senzační, může byznys, protože Němci Čechům tady třicet let dávali velmi dobře placenou práci.
Alexandr Vondra

Jenže ta práce byla velmi často vázaná na automobilový průmysl, pokračuje Vondra. A v souvislosti s hledáním odpovědi na klimatické změny a poptávkou po ekonomické transformaci by dobré vztahy mohly být podle něj ohroženy. 

Čtěte také

Příběhy lidí v pohraničí se liší mírou bolesti. Česko-německé vztahy jsou neuzavřené, míní historik Cidlina

„Do toho přichází energetický problém, ceny jsou dnes určovány na burze v Lipsku a jsou taženy poptávkou. Němci odpojují jádro, odchází od uhlí a větrníky a slunečníky to neutáhnou,“ je přesvědčen Vondra.

„To, že Německo mění svou energetickou politiku, víme už jedenáct let,“ reaguje Procházková. „Část lidí se připravila, část to zjistila až teď a je překvapená. A někteří čekali, aby to mohli vytáhnout jako protiněmeckou kartu. Kdo byl prozíravý, měl čase se připravit, ačkoliv to nejde ze dne na den.“

Nejednou jsem překvapen, že se někdo zase pokusí vytáhnout tu antiněmeckou kartu z hluboké kapsy.
Jaroslav Rudiš

Takzvané německé karty se obává také oceňovaný spisovatel Jaroslav Rudiš. Dobré sousedství a partnerství podle něj stále ohrožuje nacionalismus. „Nejednou jsem překvapen, že se někdo zase pokouší vytáhnout tu antiněmeckou kartu z hluboké kapsy, ačkoliv jsem si říkal, že už to není možné. A stále zabírá, i když ne tolik jako dřív.“

Kořeny nevyvrátíte

Dobré vztahy Čechů a Němců nenarušila ani pandemie, myslí si Procházková: „Strom můžete pokácet, ale není jednoduché vyvrátit jeho kořeny, když si to představíte obrazně. Samozřejmě v konkrétních případech pro rodiny na opačných stranách hranice to byly komplikace, když se hranice zavřely, ale podobné to bylo i u nás v případě zavřených krajů.“

Rudiš přispívá svou osobní zkušeností z pandemie. „Češi se podivovali, proč nikdo v Německu nešije roušky, ale já vysvětloval, že tam lidé nemají šicí stroj a roušky se dají koupit. Také se tam dlouho nenosily. A když už se začaly nosit, tak v Česku se začaly opouštět, hned po první vlně,“ srovnává spisovatel. 

Přesto jsou si Češi a Němci hodně podobní. „Je tam určitá uvolněnost a tón lehké anarchie, proto nás mají Němci rádi a proto také jezdí do Čech. Je to takové uvolnění. A když se zase Němec vrací třeba do Berlína, tak je to zase krok zpátky do německé reality,“ vysvětluje Jaroslav Rudiš.

Poslechněte si celou Debatu Plusu, moderuje Jan Bumba.