Spisovatel Rudiš: Němci mají na Češích rádi jistou uvolněnost a lehkou anarchii

10. únor 2022

Jsou Češi a Němci dobří sousedé? Před pětadvaceti lety země uzavřely Česko-německou deklaraci, která usilovala po pádu železné opony o vzájemné smíření a podanou ruku. „Jsme sousedé sestěhovaní do jednoho domu. Máme společné stromy, ploty už nejsou tak důležité. A dnes řešíme, jestli budeme topit kotlem, nebo čerpadlem,“ zhodnotil v Debatě Plusu v Ústí nad Labem Milan Šlachta, prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

„Češi a Němci jsou dobří sousedé bez ohledu na to, kdo sedí ve vládě, a každým dnem se zlepšuje,“ souhlasí šéfredaktorka časopisu EDUzín Bára Procházková. „Sousedství je to dobré, protože už svého souseda bereme jako rovnocenného,“ odkazuje k turbulentním dějinám 20. století. 

Češi a Němci jsou dobří sousedé bez ohledu na to, kdo sedí ve vládě, a každým dnem se zlepšuje.
Bára Procházková

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) byl jedním z klíčových politiků, kteří tehdy Česko-německou deklaraci vyjednali. „Nebyla to triviální věc. Byl to to boj, ale nakonec se povedlo, že dnes je to selanka, lidé mohou jezdit přes hranice pracovat, studovat, nakupovat a minulost už vztahy nezatěžuje,“ chválí.

„Těch třicet let je nádhera,“ pokračuje Vondra a varuje: „Ale není to garantováno napořád, když o to nebudeme pečovat, tak o to také můžeme přijít. Za to, že vztahy jsou dneska tak senzační, může byznys, protože Němci Čechům tady třicet let dávali velmi dobře placenou práci.“

Za to, že vztahy jsou dneska tak senzační, může byznys, protože Němci Čechům tady třicet let dávali velmi dobře placenou práci.
Alexandr Vondra

Jenže ta práce byla velmi často vázaná na automobilový průmysl, pokračuje Vondra. A v souvislosti s hledáním odpovědi na klimatické změny a poptávkou po ekonomické transformaci by dobré vztahy mohly být podle něj ohroženy. 

Čtěte také

„Do toho přichází energetický problém, ceny jsou dnes určovány na burze v Lipsku a jsou taženy poptávkou. Němci odpojují jádro, odchází od uhlí a větrníky a slunečníky to neutáhnou,“ je přesvědčen Vondra.

„To, že Německo mění svou energetickou politiku, víme už jedenáct let,“ reaguje Procházková. „Část lidí se připravila, část to zjistila až teď a je překvapená. A někteří čekali, aby to mohli vytáhnout jako protiněmeckou kartu. Kdo byl prozíravý, měl čase se připravit, ačkoliv to nejde ze dne na den.“

Nejednou jsem překvapen, že se někdo zase pokusí vytáhnout tu antiněmeckou kartu z hluboké kapsy.
Jaroslav Rudiš

Takzvané německé karty se obává také oceňovaný spisovatel Jaroslav Rudiš. Dobré sousedství a partnerství podle něj stále ohrožuje nacionalismus. „Nejednou jsem překvapen, že se někdo zase pokouší vytáhnout tu antiněmeckou kartu z hluboké kapsy, ačkoliv jsem si říkal, že už to není možné. A stále zabírá, i když ne tolik jako dřív.“

Kořeny nevyvrátíte

Dobré vztahy Čechů a Němců nenarušila ani pandemie, myslí si Procházková: Strom můžete pokácet, ale není jednoduché vyvrátit jeho kořeny, když si to představíte obrazně. Samozřejmě v konkrétních případech pro rodiny na opačných stranách hranice to byly komplikace, když se hranice zavřely, ale podobné to bylo i u nás v případě zavřených krajů.“

Hosty Debaty byli:
Jaroslav Rudiš, spisovatel 
Alexandr Vondra (ODS), europoslanec
Bára Procházková, publicistka, šéfredaktorka EDUzín.cz
Lukáš Novotný, politolog, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Milan Šlachta, prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory a zástupce skupiny Bosch pro Česko a Slovensko  

Rudiš přispívá svou osobní zkušeností z pandemie. „Češi se podivovali, proč nikdo v Německu nešije roušky, ale já vysvětloval, že tam lidé nemají šicí stroj a roušky se dají koupit. Také se tam dlouho nenosily. A když už se začaly nosit, tak v Česku se začaly opouštět, hned po první vlně,“ srovnává spisovatel. 

Přesto jsou si Češi a Němci hodně podobní. „Je tam určitá uvolněnost a tón lehké anarchie, proto nás mají Němci rádi a proto také jezdí do Čech. Je to takové uvolnění. A když se zase Němec vrací třeba do Berlína, tak je to zase krok zpátky do německé reality,“ vysvětluje Jaroslav Rudiš.

Poslechněte si celou Debatu Plusu, moderuje Jan Bumba.

autor: Jan Bumba

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.