Speciál: Naše zemědělství se bez peněz z řepky obejde, konstatuje agrární analytik

„Samozřejmě, že by se české zemědělství bez peněz z řepky obešlo. Tržby jsou sice v miliardách korun, ale celkový roční výsledek je v desítkách miliard. Peníze problém nejsou,“ říká Petr Havel, agrární analytik a šéfredaktor portálu Naše voda.

Řepky musí být méně

To, že by se řepka přestala pěstovat, je prý ale vysoce nepravděpodobné. Taky tady byla odnepaměti, ne ale v tak obrovském množství. „Je to surovina, která neslouží pouze pro biopaliva, ale vyrábí se z ní jedlý rostlinný olej,“ říká Havel.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce považuje řepkový olej za nutričně velmi příznivý lidskému organismu, jako jediný z olejů. „Takže i kdyby Evropská komise odstoupila od povinného závazku pro všechny členské země, tak to nutně neznamená, že se u nás sníží plochy s řepkou. Klidně můžeme olejem zásobovat náš i světový trh,“ doplňuje Havel. Problém je jinde.

Velkostatkáři

Řepka není budoucnost biopaliv. Nenuťme zemědělce pálit potraviny, žádá europoslankyně

• Upravit
• Smazat

Brusel navrhuje snížit podíl obilí, řepky a kukuřice a dalších surovin ze sedmi procent v roce 2020 na 3,8 o deset let později. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí a zdraví jde ještě dál a odhlasoval záměr naprosto ukončit jejich výrobu do roku 2030. Měla by je nahradit druhá generace biopaliv vyráběných hlavně z odpadů. Z Prahy, Varšavy a Budapešti ale zaznívá ostré odmítnutí, protože záměr prý ohrožuje investice, pracovní místa i ekologické závazky.

Je to způsob, jak řepku pěstujeme na velkých lánech. „Velcí zemědělci totiž hospodaří na velkých hektarech a máme jich desetinásobně víc, než je v Evropě průměr. Taková pole pak neudrží v krajině vodu, zvyšují se rizika povodní a krajina je málo pestrá,“ popisuje analytik.

Menší zemědělec zpravidla hospodaří na vlastním pozemku a už z podstaty věci se chová k půdě mnohem zodpovědněji. Nezvyšuje riziko erozí půdy a navíc je nositelem identity krajiny i života v české vesnici.   

Škodí řepka krajině?

„Řepkoví odpůrci“ tvrdí, že plodina vysává vodu a zhoršuje stav půdy. Ministr zemědělství v demisi za hnutí ANO Jiří Milek to ale jednoznačně odmítá. „Řepka nevysává z krajiny o nic víc vody než jiné plodiny. A není pravda, že by nějak degradovala půdu. Řepka na pole patří,“ trvá na svém.

Nic na tom podle ministra nemění ani Zpráva o stavu vodního hospodářství z roku 2016. V ní se dočtete, že podzemní vody ohrožují pesticidy používané hlavně k ošetřování plodin, pro biopaliva. To je právě řepka a kukuřice. Co na to říká vědec Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR Jakub Hruška?

Drancování půdy

„Samotná rostlina za to nemůže. Problém je způsob, jakým ji pěstujeme,“ říká Hruška. Na řepku se podle něj aplikuje největší množství herbicidů na hektar (ve srovnání s dalšími plodinami).

„Problematické jsou rozlohy a půdní bloky s řepkou a skutečnost, že víc než polovina plodin je určena na biopaliva. Navíc tady není ani nějaké mentální omezení pěstitelů, aby ji nechemizovali, co se dá. Jen proto, aby dosáhli co největších výnosů,“ shrnuje Hruška.

Samotná plodina, kdyby ji tady tedy bylo rozumné množství, je ale v pěstebním postupu půdě prospěšná. Přerušuje vliv některých biotických škůdců a dokonce dokáže půdu chránit.
Jakub Hruška, předseda odborné platformy Vědci pro Šumavu, z Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR