Španělská vláda nabízí širší autonomii Kataláncům, ti zůstávají rozpolcení
Rok po nezákonném referendu o nezávislosti Katalánska se Barcelona opět radikalizuje. Kompromisní řešení premiéra Pedra Sáncheze se zdá být stále méně reálné, tvrdí komentář polského listu Rzeczpospolita.
Aktivisté ze separatistického Výboru pro obranu republiky zahájili svou akci na začátku tohoto týdne. Nejprve zablokovali rychlovlak v Gironě, poté dálnici poblíž Tarragony a hlavní příjezdové cesty do samotné Barcelony. O něco později vtrhli na gironskou radnici, strhli z ní španělskou vlajku a naopak vyvěsili hvězdnatou zástavu nezávislého Katalánska.
Španělsko začíná připomínat Erdoganovo Turecko. Puigdemontovi se chce pomstít, tvrdí Katalánec
Německý soud rozhoduje o případném vydání bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta do Španělska, kde má být spolu s dalšími separatistickými politiky obžalován ze vzpoury. Podle serveru Spiegel Online státní zástupci po přezkoumání evropského zatykače došli k názoru, že by politik měl být vydán do Španělska. Tam mu hrozí až desítky let vězení za vzpouru a zpronevěru veřejných financí.
„Chápu, že je možné sáhnout po takových prostředcích, protože lidé už jsou unavení čekáním na zvrat v našem boji o nezávislost. Pokud to nevede k násilí, je třeba to akceptovat. Ale já se k Výboru pro obranu republiky nepřidám,“ konstatuje Susana Caserasová z nacionalistické Evropské demokratické strany Katalánska.
Podle Alberta Madrigala, politologa z madridského spolku Logocracia, je však riziko výbuchu násilí mezi aktivisty a krajně pravicovými bojůvkami, hlásícími se k jednotě země, minimální. V Katalánsku prý v žádném případě nehrozí vznik teroristických organizací po vzoru baskické ETA. Lidé by v demokratické zemi, jako je Španělsko, nic takového nepřijali a separatisté to vědí, dodává Madrigal.
Konflikt stojí peníze
Rzeczpospolita připomíná, že na začátku června se španělským premiérem stal socialista Pedro Sánchez, jehož volbu podpořily i katalánské separatistické strany. Na rozdíl od svého předchůdce Mariana Rajoye navázal s vládou v Barceloně dialog a nabídl jí uspořádání referenda o větší autonomii provincie. Carles Puigdemont, bývalý předseda katalánské regionální vlády a iniciátor loňského referenda, který se nachází ve vyhnanství v Bruselu, takovou myšlenku podporuje.
Katalánsko má nového premiéra, v jeho budoucnost ale místní média příliš nevěří
Po pěti měsících nejistoty a třech nepovedených nominacích má Katalánsko nového premiéra. Stal se jím pětapadesátiletý stoupenec nezávislosti regionu Quim Torra. Jak uvádí španělský list El País, není ale jasné, jak dlouho se tento politik udrží v úřadu. Samotný Torra prohlásil, že svou pozici považuje za dočasnou a že legitimním premiér Katalánska je Carles Puigdemont.
Nejde však o stanovisko celého hnutí. Současný katalánský premiér Quim Torra, podle polského listu doposud považovaný za Puigdemontovu loutku, oficiálně odmítl nabídku z Madridu jako „nedostatečnou“. Jediným řešením je prý dohoda o uskutečnění nového referenda o nezávislosti, tak jako ve Skotsku nebo v kanadském Québecu.
Po smrti diktátora Francisca Franca však stojí ústava demokratického Španělska na zásadním kompromisu: připouští širokou autonomii regionů, ale výměnou za to požaduje zachování monarchie, leda že by se všichni Španělé rozhodli jinak. Takové celostátní hlasování by ale v pohledu politologa Madrigala mohlo ukázat, že většina Španělů odmítá katalánskou nezávislost. To by ještě více zkomplikovalo situaci.
Nicméně i konzervativní katalánští nacionalisté podle akademika váhají mezi ambicemi vybudovat nezávislý stát a hospodářskými zájmy barcelonské buržoazie. Katalánská finanční elita by zřejmě dala přednost kompromisu se Sánchezem, protože celý konflikt ji stojí stále více peněz.
Součástí úmluvy by mohlo být uznání fiskální nezávislosti Katalánska. To by umožnilo zvýšení výdajů do sociální oblasti, na což by mohla slyšet i republikánská levice.
Návrat pravice?
Nicméně je tu ještě jedna překážka pro vzájemné porozumění: již téměř rok zadržovaní členové Puigdemontovy vlády. Šéf španělské diplomacie Josep Borrell se minulý týden vyslovil za jejich podmínečné propuštění. Ale rozhodnutí zůstává na nezávislých soudech, které se v této věci doposud přidržovaly principiální linie.
Regionální premiér Torra se každopádně snaží, aby neztratil podporu hnutí za nezávislost. V pondělí proto označil aktivisty Výboru pro obranu republiky za své přátele a poděkoval jim za angažovanost v boji za emancipaci Katalánska.
Španělská vláda si chce došlápnout na dosud beztrestné frankistické mučitele
Antonio González Pacheco je stařík drobné postavy, který žije v centru španělského Madridu. Je mu sedmdesát let a udržuje se v dobré formě – stále ještě běhá maratony. A když to jen trochu jde, vyhýbá se fotografům a televizním kamerám.
V rozhodování o tom, jak se postavit k nabídce větší autonomie ze strany Madridu, vládě v Barceloně příliš nepomáhají ani průzkumy veřejného mínění. To zůstává prozatím rozdělené téměř napůl.
Politolog Madrigal říká, že většina Katalánců usiluje o právo hlasovat o budoucnosti regionu. Ale už zdaleka ne všichni jsou si jistí, že by v takovém referendu podpořili rozvod se Španělskem. Jistá je prý jen jedna věc: kompromis je možný, jen dokud u centrální moci zůstává menšinový Sánchezův kabinet. Opoziční Lidová strana nebo formace Občané možnost rozšíření katalánské autonomie jednoznačně odmítají.
Částečně to vyplývá z vize silného státu, ale částečně je to taktizování. Dokud totiž trvá katalánský konflikt a jednota Španělska je ohrožená, španělská pravice může počítat se silnou podporou a s návratem do vlády po volbách, které proběhnou nejpozději v roce 2020, zamýšlí se polský deník Rzeczpospolita.
