Soudci a piloti
Ústavní soud včera rozhodl, že stát musí soudcům vrátit půldruhé miliardy korun, které ušetřil v uplynulých dvou letech na jejich mzdách. O stejné částce je řeč u pilotů, kteří na úterý ohlásili stávku, s tím rozdílem, že peníze míní vymoci na svém zaměstnavateli, nikoli z rozpočtu.
Zatímco průměrný plat soudce činí šestašedesát tisíc, ale průměr u okresních soudců, kterých je nejvíce, je pětatřicet, pilot měsíčně vydělává devadesát čtyři a půl. Jak soudci, tak i piloti říkají, že jim nejde pouze o peníze, ale také o princip. Náš pilot vydělá třetinu toho, kolik za stejnou práci dostane zaplaceno jeho kolega z Delty Air Lines, a požaduje stoprocentní navýšení mzdy tak, aby se do dvou let dostal na sedmdesát procent příjmu pilota ze stejné letecké aliance.
To zní logicky, stejně jako je logická úvaha soudců, že politikům nepřísluší úspornými opatřeními ohrožovat soudcovskou nezávislost. Svou logiku mají ovšem i argumenty politiků a aerolinií. Pokud ve státním rozpočtu není dostatek peněz ani pro jiné státní zaměstnance, proč mají být právě soudci úspor ušetřeni? A pokud se razantně nezvedají platy všech zaměstnanců aerolinií, proč mají dostat vydatně přidáno zrovna ti nejlépe placení?
Na otázku, zda jsou nároky zaměstnanců požadujících vyšší mzdu oprávněné či přemrštěné, se neodpovídá snadno. Především ale na oprávněnosti či neoprávněnosti těchto nároků v praxi nezáleží. Vedení aerolinií si musí vypočítat, zda je výhodnější letcům přidat anebo riskovat krach společnosti. A politikům nezbývá než vzít na vědomí, že soudci budou vždy mít zastání u soudců ústavních, kteří ve stejné kauze už v minulosti rozhodli podobně jako včera. Výše platu neodpovídá pouze náročnosti a užitečnosti profese. Odpovídá také síle toho, kdo nastavuje dlaň.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.