Souboj ryboještěrů

Ichtyosauři neboli ryboještěři byli skupinou druhohorních mořských plazů s tvarem těla podobným delfínům. Tito rychlí plavci dosahovali délky přes šest metrů a živili se rybami a hlavonožci. Paleontologické nálezy, které by dokládaly chování ichtyosaurů, jsou velmi vzácné. Na některých kostech byly objeveny stopy po zubech, ale nejčastěji šlo o posmrtné poškození způsobené jinými dravci a mrchožrouty. O to cennější je 120 milionů let stará fosilie, která byla objevena v poušti na severu státu Jižní Austrálie. Fosilie patří asi 5 metrů dlouhému dospělému jedinci z rodu Platypterygius. Austrálie tehdy byla spojena s Antarktidu a ležela jižněji než dnes, což znamená, že náš ichtyosaurus zřejmě žil nedaleko jižního polárního kruhu.

Paleontologové z Uppsalské univerzity při zkoumání jeho fosilie objevili stopy po pokousání dolní čelisti. Kost nese známky hojivých procesů, což znamená, že ichtyosaurus musel poranění přežít. Poloha a velikost kousnutí neodpovídá ani jiným dravcům té doby, jako byli velcí žraloci nebo 10 metrů dlouhý kronosaurus, ani potenciální kořisti. Tím, kdo jej uštědřil, byl podle vědců jiný ichtyosaurus stejného druhu. Dvojce mořských plazů spolu mohla zápasit o teritorium, kořist, nebo družku. Kousání do tváře je ostatně běžné i při vnitrodruhových soubojích současných živočichů.

Stopy po zubech na kostech ichtyosaura|foto: Jo Bain, South Australian Museum

Zdroj: Science Daily, Acta Palaentologica Polonica