Sociální antropoložka: Pomoc Ukrajincům není příliš štědrá. Ale až moc jsme osekali náš sociální systém
Česká národní banka (ČNB) posunula základní úrokovou sazbu nejvýš za posledních dvacet let. Reaguje tak na zhoršující se predikci vývoje inflace, vysvětluje ředitel měnové sekce ČNB Petr Král. Rozhodnutí ale kritizují odbory – šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se domnívá, že bankéři by měli více jednat s politiky: „Vysíláním signálu, že se má šetřit, se ještě zpomaluje výkon ekonomiky.“
Se šéfem odborářů ale nesouhlasí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Politika České národní banky podle ní funguje, učiněné kroky se ale do ekonomiky promítnou se zpožděním:
Čtěte také
„Banka plní svůj mandát a snaží se inflaci ovlivnit alespoň do budoucna. S válkou v krátkodobém horizontu nic dělat nemůže, bojuje ale o budoucnost.“
Zamrazilová kvituje, že se vláda snaží například zvyšováním příspěvku v hmotné nouzi o adresnou pomoc. „U plošných covidových opatření nakonec převážily ty nezamýšlené účinky a vlastně se to přelilo do inflace,“ připomíná.
Kdo má vlastní bydlení a kdo nemá
Jak negativní vývoj v ekonomice ovlivňuje společnost, shrnuje sociální antropoložka Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu Akademie věd:
„Můžeme sledovat dva dlouhodobé procesy – růst cen nemovitostí a počtu pracujících lidí, kteří obtížně pokrývají náklady na život.“
Čtěte také
Pro stále větší skupinu občanů se tak stává nedostupným vlastnické bydlení, ke kterému chybí alternativy, a to vede k rozevírání nůžek podle majetku – mezi lidmi kteří vlastní, nebo nevlastní nemovitost.
V České republice je příliš osekaný sociální systém s nízkou legitimitou, myslí si Trlifajová: „Ukázalo se to už v době covidu, kdy čerpání dávek skoro nestoupalo a vytvářeli jsme paralelní systém.“
S příchodem uprchlíků vzniká dvojkolejný systém. Lidé z Ukrajiny mají nárok na vyšší podporu než člověk v hmotné nouzi.
Lucie Trlifajová
Důležité je nastavit sociální systém tak, aby skutečně nabízel ochranu lidem, kteří se dostanou do ohrožené situace. Pomoc by přitom neměla jít na podporu úzkého segmentu obyvatel, ale na poměrně širokou skupinu, radí socioložka.
Petr Král, ředitel měnové sekce ČNB
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady
Lucie Trlifajová, sociální antropoložka, Sociologický ústav Akademie věd České republiky
Trlifajová varuje před dlouhodobým pocitem, že stát nepomáhá těm, kteří podporu potřebují. „S příchodem ukrajinských uprchlíků navíc vzniká dvojkolejný systém, kdy lidé z Ukrajiny mohou, pokud bydlí zadarmo, dostat de facto vyšší podporu než člověk v hmotné nouzi,“ varuje a obratem dodává:
„Nemyslím si, že podpora pro Ukrajince je příliš štědrá, ale ilustruji tím to, jak moc jsme u nás osekali sociální systém.“
Poslechněte si celé Téma dne Renaty Kropáčkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
