Smrt Fidela Castra je mezník v dějinách Kuby
Média si všímají reakcí na smrt někdejšího kubánského vůdce Fidela Castra. Jak uvádí BBC, na Kubě druhým dnem platí devítidenní smutek. Od pondělka se budou moci lidé poklonit Castrovým ostatkům.
Pak budou podle BBC převezeny do Santiaga de Cuba na jihovýchodě země, kde kdysi začala Fidelova cesta k moci. Pohřeb se má konat v Santiagu 4. prosince.
Někteří světoví státníci mají pro Fidela Castra slova chvály. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že to byl spolehlivý a upřímný přítel Ruska. Čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že jeho národ ztratil dobrého, skutečného soudruha.
Někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov vyzdvihl roli Fidela Castra jako muže, který čelil americkému embargu a který i za těchto okolností dokázal svou zemi posílit. Naproti tomu zvolený prezident Spojených států Donald Trump označil Fidela Castra za brutálního diktátora.
Generální tajemník OSN Pak Ki-mun mluvil uznale o pokroku, jakého Kuba v éře Fidela Castra dosáhla v oblastech školství, kultury i zdravotnictví. Zároveň ale vyjádřil naději, že Kuba bude pokračovat na cestě reforem, k větší prosperitě a dodržování lidských práv.
Papež František, který se s ateistou Fidelem Castrem setkal při své loňské návštěvě Kuby, uvedl, že zpráva o jeho smrti je smutná. A BBC si všímá i ohlasu z Venezuely, největšího regionálního spojence Kuby; tamní socialistický prezident Nicolas Maduro prohlásil, že revolucionáři celého světa musejí zůstat věrní Castrovu odkazu.
Jak BBC shrnuje, Fidel Castro se stal kubánským vůdcem v roce 1959 a celá desetiletí se vymezoval proti Spojeným státům. Jeho stoupenci v něm viděli muže, který se postavil Americe za studené války a který Kubu navrátil jejím obyvatelům. Naopak jeho odpůrci ho považovali za diktátora.
Na Floridě slaví
Podle zpravodaje BBC v Havaně je těžké přesně říct, jak důležitý byl Fidel Castro pro Kubánce. Zda to byl jejich milovaný revoluční hrdina a osvoboditel, nebo zda ho pokládali za despotu a tyrana. Každopádně Fidel Castro byl desítky let součástí jejich života. Není tedy divu, že někteří se s jeho odchodem nesmiřují lehce.
A havanský zpravodaj BBC popisuje skupinku studentů, která se sešla před právnickou fakultou, kde Fidel Castro v padesátých letech studoval. Nesli kubánské vlajky, Fidelovy portréty a transparenty s revolučními hesly. Mnozí z nich plakali.
V Miami na Floridě, kde žije mnoho kubánských emigrantů, se mezitím slaví. Server Deutsche Welle píše, že tisíce tamních Kubánců vítají konec toho, koho podle nich Fidel Castro zosobňoval – diktátora. Řekl to starosta Miami Tomas Regalado. Poukázal také na rozdělení rodin, na to, že na Floridě žijí lidé, jejichž příbuzné na Kubě zastřelili nebo na léta odsoudili do vězení. Řada takových ran se podle miamského starosty dosud nezacelila.
Kubánci se obávají, co přijde po smrti Fidela Castra,“ píše americký deník Washington Post. Jak list uvádí, jen málo obyvatel Kuby zřejmě věří, že odchod devadesátiletého Castra přinese nějakou okamžitou změnu. Kuba je jedinou zemí na západní polokouli, kde vládne jediná strana, všímá si autor článku a dodává:
Castrova smrt ale každopádně znamená jistý psychologický zlom, rozloučení s kubánskou minulostí a postavou, která zemi dominovala po tři generace. Jak Washington Post dále uvádí, hlavně mladí Kubánci dnes chtějí, aby rychlejší tempo změn přineslo nové svobody a lepší životní úroveň.
Nejistota s Trumpem
Kubánská vláda by si to podle amerického deníku měla uvědomit právě v této době, poznamenané určitou nejistotou ohledně dalšího vývoje kubánsko-amerických vztahů.
Komunistická vláda v Havaně nesměle přijala zlepšení vztahů s administrativou odcházejícího amerického prezidenta Baracka Obamy a nový příliv amerických návštěvníků. Mnozí Kubánci se ale obávají, že po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se to změní.
Trump by mohl zpřísnit obchodní embargo i cestovní omezení. Během předvolební kampaně tvrdil, že změní Obamovu politiku vůči Kubě, pokud kubánský režim nerozšíří svobodu vyznání a nepropustí na svobodu politické vězně.
A Washington Post poznamenává, že Kubánci, kteří chtějí rychlejší tempo změn a kteří jsou už unavení politickým napětím, přijali zprávu o smrti Fidela Castra s jistou úlevou. „Lidi už toho mají dost. On to tady zničil,“ řekl deníku Washington Post jeden kubánský univerzitní student a dodal: „Musíme brát v úvahu to dobré i to špatné, ale toho špatného bylo víc.“ Student si nepřál uvést své jméno, protože by prý pak mohl mít problémy ve škole.
„Není to jako po smrti Stalina nebo Maa, kdy lidé vyšli do ulic a mysleli, že nastal konec světa,“ říká sociolog Aurelio Alonso, zástupce šéfredaktora kubánského deníku Casa de Las Americas. „Stalo se to, co lidé očekávali. Jistě, jsou smutní, ale Fidel Castro měl za sebou dlouhý život.“
Fidel Castro si nepřál žádné pomníky. Na Kubě ani nejsou parky nebo ulice, které by nesly jeho jméno. To se teď dozajista změní, uzavírá server amerického deníku Washington Post.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
