Smrt Basajeva

Patrušev přitom neopomněl zdůraznit, že zárukou úspěchu akce byla mimo jiné agenturní činnost ruské špionáže v zahraničí, konkrétně v zemích, kde čečenští ozbrojenci nakupovali zbraně a výbušniny.

Ruská tajná policie Basajeva pochovala již několikrát, a tak jistě bude dobré počkat si na definitivní potvrzení této informace i z čečenské strany, ale jak se zdá, mnoho důvodů k pochybnostem tu tentokrát není. Rusové se zřejmě rozhodli zlikvidovat pokud možno všechny důležité špičky čečenského odboje a v posledních pár letech se jim to skutečně daří. Po atentátu, který před pár lety provedli dva ruští tajní agenti na bývalého čečenského prezidenta Zelimchana Jandarbijeva v Kataru, byl loni v březnu při podobné akci zabit i mnohem slavnější a taky respektovanější Aslan Maschadov a letos v červnu čekal stejný osud jeho nástupce Abdula Chalima Sajdullajeva. Předtím, na počátku letošního roku, byl při další šťáře ruských jednotek zneškodněn i nejbližší Basajevův spolupracovník Džabrail Abdurzakov. Což je seznam smutně úctyhodný.

Připomeňme si pár důležitých dat z Basajevova životopisu:

Narodil se 14. ledna 1965 v obci Dyšně-Veděno. Od roku 1986 žil v Moskvě. Tady se podle ruských elektronických novin strana.ru třikrát pokoušel o studium práv, ale neprošel sítem přijímacích zkoušek. Poté začal studovat zemědělské inženýrství, ale studia po roce opustil. Koncem osmdesátých let se vrátil do Čečenska a v letech 1989-91 studoval na Islámské univerzitě v Istanbulu. V srpnu 1991 už jej ovšem během protigorbačovského puče nalézáme mezi obránci moskevského Bílého domu. Na podzim téhož roku už se aktivně podílí na zápase o čečenský nezávislý stát prezidenta Džochara Dudajeva. Všeobecně známým se stal 14. června 1995, kdy řídil teroristický akt v nemocnici v Buďonnovsku na jihu Ruska. O život při něm přišlo nejméně 128 lidí. V srpnu o rok později se podílel na vojenském dobytí Grozného čečenskými oddíly, což krátce na to vedlo k podepsání Chasavjurtských dohod a faktickému ukončení první čečenské války.

Šamil Basajev stál i u zrodu druhé čečenské války v roce 1999, kdy jeho ozbrojenci pronikli na území sousedního státu a jak sami prohlašovali, chystali se na čečenském a dagestánském území nastolit islámský stát. Basajevovi a jeho nejbližším spolubojovníkům jsou postupně kladeny za vinu i nejstrašnější teroristické akty proti civilnímu ruskému obyvatelstvu, počínaje výbuchy obytných domů v ruských městech v roce 1999, přes útok v divadle na Dubrovce v roce 2002 až po masakr v Beslanu 3. září 2004. Proto taky dnešní výrok Vladimira Putina, který likvidaci Šamila Basajeva označil jako akt odplaty za tyto a další podobné operace, při nichž zemřely stovky nevinných civilistů.

Smrt Šamila Basajeva je v každém případě těžkou ranou radikálnímu křídlu čečenského odboje. Tento polní velitel se stal ztělesněním nesmiřitelné konfrontace s Moskvou. Jak se ale zdá, dnes už byl jedním z mála. Stejně málo asi i v samotném Čečensku bude těch, kteří by pro Basajeva plakali. Jeho životní dráha byla lemována až příliš velkým počtem obětí, které nelze nijak rozumně vysvětlit, natožpak omluvit. Basajevovi byly z ruské strany přirozeně připsány i akce, s nimiž třeba neměl nic společného. Byl to však on, kdo ztělesňoval principy, které po září 2001 v USA a září 2004 v Beslanu jen těžko můžeme akceptovat. Což platí i o lidech, kteří s politikou Moskvy v čečenském konfliktu jinak rozhodně nesouhlasí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání