Směřuje Makedonie k evropské integraci?

Pochopil jsem, že soužití slovanských Makedonců a Albánců není příliš láskyplné. OSN rozhodla, že se od roku 1991 samostatná země, vzniklá rozpadem post titovského státu začala nazývat Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Nakonec musela po řeckých protestech i mírně upravit své státní symboly.

Řada obyvatel se do okolí Skopje a řeky Vardaru byla nucena vystěhovat z egejské Makedonie, součásti Řecka- po tamní občanské válce a dodnes se cítí jako Makedonci z Řecka. Do svých původních domovů se po léta nesměli ani podívat. No a když vznikla samostatná Makedonie, ta post titovská, zdědili i albánskou menšinu, podobně jako Kosovo, jižní Srbsko, nebo jih Černé Hory. A titovská idea bratrství a jednoty přestala záhy fungovat, pokud někdy vůbec fungovala, i tady v Makedonii.

Po desetiletí relativního klidu vypukla v zemi válka mezi většinovými slovanskými Makedonci a místní odnoží albánské guerilly UČK, podporované krajany z Kosova. Krvavý konflikt mezi vládními vojsky a albánskými partyzány ukončila v roce 2001 až vojenská intervence NATO. Později byly na břehu jezera Ohrid podepsány dohody, které garantovaly více práv 25 procentní albánské menšině. V zemi byl od roku 2001 relativní klid.

Až do letošního léta. Předvolební kampaň byla poznamenána nejen bojem mezi dosud vládnoucími makedonskými postkomunisty a nacionalisty, kteří v zemi vládli během občanské války. Těžké střety mezi sebou měly i dvě albánské strany. Demokratická strana Albánců, která v delší perspektivě usiluje o sjednocení všech albánských území v bývalé Jugoslávii a Demokratické unie za integraci, která je chápána jako umírněnější navzdory faktu, že její členskou základnu tvoří většinou bývalí albánští partyzáni.

Ve volbách zvítězili nacionalisté. 36 letý Nikola Gruevski se pravděpodobně pokusí jako první sestavit vládu. Sociální demokraté odešli do opozice a v koalici tak bude muset zůstat minimálně jedna z albánských stran. A protože jsou si názory Demokratické unie za integraci s názory vítězné Vnitřní makedonské revoluční organizace navzdory všemu přeci jen bližší než s pohledy panalbánské Demokratické strany Albánců, bude v koalici spíše prvně jmenovaná. Ostatně Demokratická unie za integraci spoluvládla v Makedonii v posledních 4 letech i se sociálními demokraty.

Kdo bude nakonec v koalici, zda budou přibráni ještě Noví sociální demokraté a dvě menší strany se ukáže během několika týdnů. Důležité je, aby se v Makedonii podařilo zachovat klid a země pokračovala ve své integraci směrem k Evropě a nebyla vtažena radikály na obou stranách do dalšího konfliktu.

Ostatně to, že první zasedání nového parlamentu proběhlo právě dnes má i svůj symbolický význam. 26. července 1963 totiž Skopjí otřáslo strašlivé zemětřesení. Během několika sekund bylo poničeno 80procent domů a 7 z 10 tehdejších Skopjanů přišlo o střechu nad hlavou. Pod troskami rozvalených budov nalezlo smrt více než 1000 lidí. Tehdejší tragédii už připomíná jen pomník a budova bývalého nádraží s hodinami které se v době katastrofy zastavily a dodnes připomínají moment, kdy zemětřesení začalo. 5 hodin dvacet minut. Za mezinárodní pomoci se podařilo město obnovit a nové budovy byly projektovány jako mnohem pevnější a odolnější zemětřesení.

Znovu po občanské válce v roce 2001 bylo Makedonii pomoženo ze zahraničí. Ohridské dohody měly být základem pevnější demokracie a stabilnějších vztahů mezi Makedonci a Albánci. Doufejme, že budou stejně odolné, jako nově projektované domy ve Skopji a do budoucna zabrání dalším zemětřesením, tentokrát ozbrojeným. Makedonie a její občané by si integraci a stabilitu určitě přáli.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání