Smažte, pomůžete ochladit planetu, nabádají britští vědci. Ale s rozumem, dodávají

27. listopad 2017

Ze závěrů britské studie vyplývá, že smažení pomáhá ochlazovat planetu. Do atmosféry se totiž při smažení dostávají mikročástice, které pomáhají utvářet mraky, a nepřímo tak přispívají k ochlazování zemského povrchu.

Vědci z Univerzity v Readingu zjistili, že molekuly tukových částic tvoří zhruba deset procent aerosolu, který se nachází v atmosféře nad Londýnem. Kousíčky přesmaženého tuku fungují jako takzvaná kondenzační jádra. Ta pomáhají vodě změnit skupenství z plynného na kapalné a shlukovat molekuly vody. Přímo se tak podílejí na tvorbě mraků a urychlují vysrážení vody. Bílé mraky pak pomáhají odrážet teplo ve formě slunečního záření zpátky do vesmíru, a tím pádem ho na zemský povrch dopadne méně.


Coby kondenzační jádra samozřejmě nefungují jen částice z přesmaženého tuku. Stejnou službu v atmosféře odvádí třeba kapičky mořské vody, písek, sopečný popel, části rostlin nebo bakterie.

Pomocí ultrazvukové levitace se podařilo zjistit, že částice tuku se v atmosféře udrží velice dlouho. Jsou odolné proti oxidaci a voda má pak pevnější konzistenci – chová se spíš jako med.

Při ultrazvukové metodě se pracuje se silnými zvukovými vlnami, které dokáží nadnášet předměty. V tomto případě nechali vědci levitovat právě kapku tuku, kterou pak mohli zkoumat za podmínek podobných těm, které panují v atmosféře. Kapičku tuku také měřili třeba laserem nebo rentgenem, aby se dozvěděli co nejvíc o její struktuře.

Britští vědci ale upozorňují, že jejich výzkum nemá ambici stát se receptem na spásu klimatu. Nasmažit bychom toho totiž museli opravdu hodně, abychom atmosféru nějak ovlivnili. Kromě toho, nesmíme zapomínat, že tato forma vaření spotřebovává hodně energie. Takže čím víc budeme smažit, tím víc můžeme do atmosféry dostat skleníkových plynů – hlavně oxidu uhličitého z fosilních paliv.

autor: ono
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.