Slovinsko má nového prezidenta

Obyvatelé jí kritizují především za rychle rostoucí inflaci a s ní související zvyšování cen po zavedení společné evropské měny na počátku letošního roku. Nový prezident sice vystupoval jako nezávislý kandidát, nicméně opoziční levicové strany jej veřejně podporovaly. Podle analytiků tak voliči, kteří se rozhodli hlasovat pro Türka, vystavili nynější vládě ne příliš pozitivní vysvědčení. Na základě toho politologové předpovídají, že na podzim příštího roku, na kdy jsou plánovány parlamentní volby, se k moci dostane nyní opoziční levice.

Jak už bylo řečeno, prezidentská funkce má ve Slovinsku spíše protokolární charakter, nicméně hlava státu reprezentuje zemi v zahraničí a to i na vrcholných schůzkách Evropské unie. Od prvního ledna příštího roku jí po šest měsíců bude Slovinsko předsedat. Ačkoli ve Slovinsku neradi slyší jakékoli připomínaní minulosti země v bývalé Jugoslávii , zbylé státy někdejší federace očekávají od tohoto období podporu svých integračních snah. Vláda v Lublani sice tvrdí, že je pro ní podpora všech zemí západního Balkánu prioritou, vztahy s jednotlivými zeměmi bývalé federace mají různou úroveň. Zejména s Chorvatskem.

Tamní politici počítají s tím, že by země mohla vstoupit do Evropské unie počátkem roku 2009. Záhřeb má ale se Slovinskem závažný spor už od dob rozpadu Jugoslávie. Během éry její existence totiž nehrály vnitřní hranice jednotlivých republik prakticky žádnou roli. Po separaci Slovinska a Chorvatska však tato skutečnost začala být jádrem sporu obou zemí. Největší emoce na obou stranách vyvolává otázka vytyčení vod v Piranském zálivu. Nároky si na něj dělá jak Slovinsko tak Chorvatsko. Když se spor vyřešit ani po mnoha měsících vzájemných útoků Lublaně a Záhřebu, byť slovních nepodařilo, začalo se mluvit o arbitráži. Ta ale zatím neproběhla. Napětí často využívali politici obou sousedních zemí, zvláště před volbami. Nezanedbatelnou pozornost vyvolaly protesty Jožka Jorase, Slovince, jehož dům leží na zatím nevytýčené hranici obou zemí. Chorvati považují Jorasův pozemek za část svého území a když zmíněný muž čas od času vyvěsí na svém domě slovinskou vlajku, většinou za hlasitého vyhrávání slovinské hymny, stane se buď terčem útoků chorvatských výrostků, nebo jej k pořádku přijede vyzvat chorvatská policie. U nacionálně orientovaných slovinských politiků se nyní objevují návrhy, aby Chorvatsko nebylo do Evropské unie přijato v roce 2009, ale až v další vlně, kdy budou moci vstoupit ostatní post jugoslávské země.

Ani v Bruselu nehýří, co se týče rozšiřování EU přílišným optimismem. Minulý týden zveřejnila zprávu o stavu připravenosti post jugoslávských zemí na integraci do Evropské unie. Zatím nečlenské země byly sice většinou pochváleny za pokračující reformy, nicméně Brusel konstatoval, že jsou většinou jen na počátku cesty. Srbsko by mělo podle Bruselu dosáhnout zatčení všech osob, obviněných z válečných zločinů a jejich předání do Haagu. EU kritizuje Bělehrad a zároveň vůdce kosovských Albánců za to, že se jim stále nedaří dosáhnout řešení budoucnosti Kosova, přijatelného pro obě strany. Otázkou ale zůstává zda je něco takového v tuto chvíli vůbec možné.

Představitelé Bosny a Hercegoviny zase obdrželi v uvozovkách "žlutou kartu" za to, že nedosáhli dohody ve vlekoucím se sporu o centralizaci policie. Bosenští Srbové podobné snahy odmítají. Jejich požadavky jsou zase nepřijatelné pro Bosňáky, nebo chcete-li Muslimy a bosenské Chorvaty. Reforma policie však i nadále zůstává podmínkou pro realizaci asociační dohody s Evropskou unií.

Další post jugoslávská země- Makedonie - zase obdržela kritické hodnocení za přetrvávající nedostatky při realizaci Ochridských dohod, které ukončily ozbrojené střety mezi jednotkami vlády ve Skopji a etnickými Albánci. V posledních týdnech bohužel dochází k novým ozbrojeným střetům. Byť v malém rozsahu. Zatím.

Výše zmíněné kritiky jednotlivé země odlišují. Další mají společné. Všechny post jugoslávské země s výjimkou Slovinska mají z pohledu Bruselu značné nedostatky v boji proti korupci, nezávislosti soudnictví a organizovaným zločinem. A týká se to i Chorvatska, které už ukončila vstupní rozhovory. Záhřebu je vyčítán, kromě zmíněného hraničního sporu se Slovinskem, také nedostatečný pokrok v otázce národnostních menšin a návratu vyhnanců z dob občanské války. Ačkoli chorvatští představitelé stále doufají ve vstup počátkem roku 2009, z Bruselu se ozývají hlasy. Cituji. Tento termín je nereálný. Za 14 měsíců se stav v kritizovaných oblastech nedá změnit na akceptovatelnou úroveň.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .