Skrytý význam Pantheonu?
Římský Pantheon zřejmě může i po letech archeologického a historického průzkumu ještě stále skrývat určitá tajemství.
Tvrdí to Robert Hannah z novozélandské Otažské univerzity, který se mimo jiné specializuje na archeoastronomii. Pantheon byl dokončen v roce 128 našeho letopočtu. Vyznačuje se kopulí s velkým otvorem na vršku klenby, který dovnitř chrámu propouští masivní paprsek slunečního světla. Robert Hannah si při své návštěvě Říma v roce 2005 všimnul, že během šesti zimních měsíců se za poledne sluneční paprsek sune po stěnách kopule. V létě, kdy Slunce stojí vysoko na obloze, se naopak pohybuje po podlaze a spodku stěn chrámu.
A co je zvláště zajímavé, při rovnodennostech v březnu a v září paprsek prochází skrze mříž nade dveřmi a osvěcuje nádvoří před Pantheonem. Robert Hannah si podle informací na stránkách New Scientist nemyslí, že jde o pouhou shodu okolností, ale o záměr někdejších stavitelů. Domnívá se, že Pantheon neměl sloužit jen jako chrám, ale také jako gigantické sluneční hodiny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
