Sklon k sebevraždě může být v genech

Sebevražda je v industrializovaných západních zemích ne zcela neobvyklou příčinou úmrtí a počet sebevražd se nadále zvyšuje. Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace WHO v roce 2000 spáchal sebevraždu téměř 1 milion lidí. V roce 2020 to podle odhadů bude 1,5 milionu lidí. Kromě sociologických a psychologických příčin, které mohou člověka přimět k tomu, aby si vzal život, začali vědci asi před 20 lety zkoumat i genetické podklady sebevražedného chování. Klinický test, který by určil, nakolik je člověk disponovaný k sebevražedným pokusům, ale zatím neexistuje. Dosavadní studie se zaměřovaly na funkci serotoninu nebo hypotalamo-hypofyzární-nadledvinové osy a jejich výsledky nejsou klinicky využitelné.

Nadějněji vyhlíží práce týmu španělských a amerických vědců. Namísto toho, aby se soustředili jen na několik kandidátských genů, prozkoumali vědci 840 funkčních jednonukleotidových polymorfismů (SPN) ve 312 genech, které jsou aktivní v mozkové tkáni. Zjistili, že mutace ve třech takových genech mohou člověka predisponovat k sebevražednému chování. Jde o geny, které kódují části receptorů pro neurotransmitery serotonin, kyselinu gama-amino-máselnou a glutamát. Aniž by ignorovali sociální a kulturní faktory, vědci doufají, že objev by se mohl stát podkladem budoucích genetických testů.

Zdroj: FECYT