Škeble potvrdily islandské ságy
Do klimatologických hrátek i výzkumu historiků se zapojili noví protagonisté - mlži. Izotopy kyslíku "polapené" v jejich lasturách totiž zřejmě obsahují tak detailní záznam o globálních změnách klimatu, jaký si jen vědci mohou přát.
Měkkýši po celý svůj život nepřestávají růst a budovat své vápenaté schránky. Přitom do nich ukládají izotopy kyslíku, jejichž vzájemný poměr závisí na okolní teplotě. Čím chladnější voda, tím větší podíl bude mít těžší izotop 18-O. Tým výzkumníků z kanadské Saskatchevan University zkoumal lastury mlžů ze starých sedimentů na pobřeží Islandu. Každou schránku vědci nakrájeli na ultratenké řezy a v každé vrstvě lastury určovali poměr izotopů kyslíku pomocí hmotnostní spektrometrie. Ze získaných dat pak mohli rekonstruovat teplotní podmínky, za kterých se vrstva lastrury vytvářela.
Islandští mlži se typicky dožívají dvou až devíti let, takže každá lastura představují právě tak dlouhé okénko do minulosti. Záznam je velmi detailní a u velkých lastur se dokonce dá hovořit o jakési denní "paleopředpovědi počasí". Je to významný pokrok, protože většina paleoklimatologických studií se opírá pouze o průměrné roční teploty, které příliš nevypovídají o sezónních výkyvech. Pro příklad vědci nemuseli chodit daleko. Před 2000 let byli obyvatelé Islandu závislí na agrikultuře a chladné léto pro ně mohlo znamenat katastrofu. Pokles letní teploty o 1 stupeň Celsia vyústil v 15% snížení výnosu plodin. Pokud se to stalo dva roky po sobě, mohla být ohrožena existence celé rodiny nebo dokonce menšího společenství.
Vědci tak mohli podle historických pramenů ověřit, nakolik "předpověď počasí" od mlžů odpovídá dávným událostem. A jak se ukázalo, mlži jako rosničky fungují. Například středověký manuuskript známý jako"Book of Settlements" se zmiňuje o velkém hladomoru, při kterém "lidé pojídali lišky a havrany" a "staří a bezmocní lidí byli zabíjeni a shazováni z útesů". Podle údajů získaných ze schránek mlžů v době hladomoru letní teploty dosahovaly pouhých 5 až 6 stupňů Celsia - tedy o poznání méně než o 100 let dříve, kdy se pohybovaly mezi 7,5 až 9,5 stupni Celsia. Rekonstrukce teplot sedí i v případě jiných historických událostí včetně objevení Islandu Vikingy, ke kterému mělo dojít v období částečného oteplení. Kromě historiků výsledky studie velmi zaujaly také klimatology, kteří díky nim budou moc lépe prostudovat sezónní efekty v severním Atlantiku.
Zdroj: PNAS , NatureNews
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
