Situace v Libyi se prudce zhoršuje

Po své vojenské intervenci nechaly západní velmoci Libyi rozbitou a roztříštěnou

Libye je tragédie, k jejímuž vzniku přispěl Západ. Kdo mohl něco namítat proti svržení Muammara Kaddáfího? Jenže to, co se z Libye stalo potom, je pro Západ pořádná ostuda, píše server Spojených arabských emirátů Gulf News.

Po své vojenské intervenci nechaly západní velmoci Libyi rozbitou a roztříštěnou a odešly z ní jako pohvizdující si neukázněný zákazník z obchodu s keramikou, jehož majitel netuší, co všechno mu v obchodě porozbíjel.

OSN v roce 2011 povolila bombardování, které bylo často vychvalováno jako názorný příklad zahraniční intervence. Mělo i své nedostatky, ale svržení Kaddáfího byla správná věc. Dnes ale Libyi ovládají milice, v zemi se zhoršuje situace na poli lidských práv, roste chaos, který se šíří do sousedních států, přibývá vnitřních sporů a zvětšuje se hrozba občanské války.

Na první stránky novin se však tato krize dostane málokdy – jen když povstalci zajmou ropný tanker, na pikniku je zastřelen britský zaměstnanec ropné společnosti nebo když je unesen premiér.

V zemi se množí případy omezování lidských práv. Represivní zákon z doby Kaddáfího dostal nový dodatek, který trestně postihuje i urážku politických představitelů nebo parlamentu. Novinář Amara al-Chattábí se ocitl před soudem za to, že upozornil na korupci soudců. Satelitní televizní stanice, které kritizovaly vládu, byly zakázány, jiná se stala terčem granátového útoku a občas je zavražděn nějaký novinář.

K porušování lidských práv začalo docházet už ve dnech, kdy padl Kaddáfí, ale Západ to přehlížel. Už od plukovníkova pádu se také objevují zprávy o útocích na černošské Libyjce, kteří jsou považováni za Kaddáfího stoupence.

V šíleném aktu kolektivní msty bylo vyhnáno 35.000 lidí z Tawerghy za to, že Kaddáfí obléhal Misurátu. Tawergha byla zcela zničena a její obyvatelé dodnes žijí v nuzných podmínkách uprchlického tábora v Tripolisu. Tisíce lidí jsou bezdůvodně zatýkány a dochází k často smrtelným útokům na soudce, prokurátory, právníky i svědky. Minulý měsíc byl v městě Derna zavražděn Abdulazíz Hassádí, první libyjský státní zástupce, který nastoupil po Kaddáfího svržení.

Největší hrozbu pro bezpečnost a lidská práva představují milice, které zaplnily vakuum po Kaddáfím. Ve snaze začlenit jejich příslušníky do státního aparátu platí slabá centrální vláda 160.000 milicionářů částkou ve výši jednoho tisíce dolarů měsíčně a pověřuje je dohledem nad bezpečností měst i celých oblastí.

Po své vojenské intervenci nechaly západní velmoci Libyi rozbitou a roztříštěnou

Loni v červnu proti tomu protestovali obyvatelé Benghází a při střetu s milicemi zahynulo 32 lidí. Při podobné demonstraci proti milicím v listopadu v Tripolisu přišlo o život 46 osob a 500 dalších bylo zraněno.

Libye se pod vládou milicí začíná rozpadat. Loni v létě obsadili muži Ibrahima Džadrána ropné terminály na východě a požadovali autonomii a víc peněz pro dlouho zanedbávanou Kyrenaiku. Vývoz libyjské ropy klesl z půldruhého milionu barelů denně na méně než 500.000, což zemi stojí miliardy dolarů.

Džadránovy milice původně podporovali jen příslušníci jednoho místního kmene, ale teď se k nim přidávají i další etnické skupiny. Právě tyto síly unesly nedávno ropný tanker a pohrozily libyjskému premiérovi, že loď vyhodí do vzduchu, jestli se jí zmocní Američané. Minulý týden zabila osm vojáků bomba na vojenské základně v Benghází a před týdnem musely úřady zavřít mezinárodní letiště, protože na ranveji explodovala nastražená výbušnina.

Válka proti terorismu posílila fundamentalistické islamistické síly a ani Libye není výjimkou, i když tato hnutí zde nemají podporu. Muslimské bratrstvo a další podobné živly jsou však lépe organizované než jejich soupeři a pomáhají vytlačovat premiéra, prosazují legislativu a navazují spojenectví s oportunistickými milicemi.

Libyjské zmatky se přelévají i přes hranice. Země je zaplavená až patnácti miliony pušek a dalších zbraní a zpráva expertů OSN tento měsíc dospěla k závěru, že „Libye se stala hlavním zdrojem nelegálního vyzbrojování“.

Libyjské zbraně přiživují chaos v dalších 14 zemích, včetně Somálska, Středoafrické republiky, Nigérie či Nigeru. Katar je pomáhá dopravovat do Sýrie, kde se zbraně ruské výroby zakoupené Kaddáfím rozdávají fundamentalistickým islamistickým rebelům.

Spojené státy nedávno vyslaly do Tripolisu menší množství vojáků, kteří mají cvičit libyjskou armádu, ale stabilita Libye je ještě hodně daleko. Země je roztříštěná snad po všech liniích – etnické, kmenové, regionální i politické. Většina Libyjců se ani nezaregistrovala do nadcházejících voleb.

Existuje reálné nebezpečí, že v Libyi vypukne občanská válka anebo se země rozpadne na několik územních celků. Jestli nedojde ke sjednanému řešení početných problémů, bude se situace dál zhoršovat a s Libyí sklouzne do chaosu celý region. Není divu, že západní vlády a novináři, kteří tak oslavovali úspěchy vojenské intervence, nyní mlčí, uzavírá server Gulf News.

Zpracováno ze zahraničního tisku.