Sinolog: Miloš Zeman je v Číně znám jako „přítel lidu“. Jeho podpora her v Pekingu má značný význam

Ředitel projektu Sinopsis vysvětluje, že velvyslancovo vyjádření bylo objeveno v rámci pravidelného monitoringu čínského tisku. Tomšík v rozhovoru pro deník Beijing Daily, který má celostátní dosah, výslovně uvedl, že jde o osobní podporu prezidenta.

Čtěte také

Americký bojkot olympiády Čínu znervózňuje, přestože tvrdí opak

„Miloš Zeman je v Číně dobře znám jako ‚přítel čínského lidu‘ čili ten počin rozhodně není bezvýznamný. A bude toho více. V týdnech do zahájení her očekávám, že se budou mobilizovat nejrůznější partneři Komunistické strany Číny u nás i ve světě,“ míní Hála.

Účelem podobných vyjádření a zpráv je ukázat čínskému obyvatelstvu, že většinovým názorem v zahraničí je podpora olympijských her, nikoli jejich bojkot. Ten mimo jiné kritizoval třeba i ruský prezident Vladimir Putin, podle něj jde o nesmyslné a zbytečné opatření.

Bojkot je určitý morální postoj, který, jak už to tak v dějinách bývá, může mít svůj dopad jedině v dlouhodobém horizontu.
Martin Hála

„Konkrétní dopad bojkotu, ať už se k němu připojí větší, či menší počet států, se dá těžko kvantifikovat. Je to určitý morální postoj, který, jak už to tak v dějinách bývá, může mít svůj dopad jedině v dlouhodobém horizontu,“ soudí sinolog.

Selektivní spravedlnost

K diplomatickém bojkotu her přispělo mimo jiné dění kolem tenistky Pcheng Šuaj, která obvinila vysokého stranického představitele ze sexuálního napadení. Poté na několik týdnů zmizela a před Vánoci přišla s vyjádřením, že šlo o nedorozumění a k žádnému napadení nedošlo.

Čtěte také

Adam Černý: Slovem roku 2021 byla v Číně stabilita

„Čang Kao-li je bývalý vicepremiér a člověk, který se těší přízni současného vedení. Není to jen tak nějaký muž, nějaká sexuální avantýra,“ vysvětluje Hála s tím, že čínské vedení obvinění vnímá jako útok proti sobě.

Také v Číně se objevilo hnutí #MeToo, je ale vesměs potlačováno a ženy, které obviní muže ze sexuálních útoků, se samy dostávají do potíží. Výjimkou jsou případy, kdy jsou obviněni muži režimu nepohodlní, případně odsouzení v rámci protikorupčních čistek.

Hála se kloní k tomu, že poslední vyjádření Pcheng Šuaj se řadí k dalším zjevně vynuceným přiznáním, kterých je z minulosti zdokumentováno více, a to i zásluhou několika cizinců.

V případech z globálního hlediska daleko závažnějších, jako je původ současné pandemie, k žádnému nezávislému prošetření nedošlo.
Martin Hála

Podle sinologa je vysoce nepravděpodobné, že by případ mohl být nezávisle prošetřen. „Vzpomeňme, že v případech z globálního hlediska daleko závažnějších, jako je například původ současné pandemie, k žádnému nezávislému a důkladnému prošetření nedošlo,“ podotýká sinolog.

Sinolog Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

V porovnání se začátkem pandemie podle něj Peking dnes komunikuje se světem daleko otevřeněji. „Čínská lidová republika má odlišnou strategii v boji proti koronaviru. Spoléhá na politiku nulového covidu. To znamená, že kdekoliv se někde vyskytne nákaza, následuje velmi tvrdý lockdown – dnes je to třeba jedenáctimilionové město Si-an na základě padesátky případů nákazy,“ říká Hála.

Tento příklad podle něj ilustruje, že obyvatelé Číny žijí v politickém systému, který se čím dál víc podobá policejnímu státu.

Jak pandemie ovlivní průběh olympijských her? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.