Šimáčková: Na Východě více fandíme těm, které máme rádi, než abychom trestali padni, komu padni

Připomíná také, že Evropský soud už před deseti lety vydal důležité rozhodnutí ve sporu M. C. proti Bulharsku, v němž státům doporučil redefinovat znásilnění tak, aby šlo o jakýkoli pohlavní styk, který se odehraje s nesouhlasem. Podle současné právní úpravy se za znásilnění považuje pohlavní styk vynucený silou.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Vinen. V kauze Feri padl rozsudek, zatím nepravomocný. Soudkyně v odůvodnění zdůraznila dopady na oběti

„Hodně se teď také zabýváme tématem sekundární viktimizace obětí, tedy aby práce policistů i soudů byla vůči obětem senzitivní a vstřícná,“ doplňuje Šimáčková.

Podle novinářky Apoleny Rychlíkové se situace v této oblasti v Česku radikálně zlepšila. Jako příklad uvádí soudní proces s Dominikem Ferim, který byl veden velmi citlivě k obětem. Od státu přesto očekává systémovější přístup pro další zlepšování a ratifikaci Istanbulské úmluvy by vnímala jako signál, že je tato problematika brána vážně.

Naproti tomu ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš kritizuje to, jak některá média přistupují k případům sexualizovaného násilí a ochraně jeho obětí, což se dle jeho názoru ukázalo právě během procesu s Ferim, kdy došlo ke zveřejnění citlivých informací z rozsudku.

„V médiích si máme co řešit, ale je to i velká výstraha pro politickou sféru, že mravnost a morálka není jen to, co se skloňuje na billboardech, ale má být žito. A základem je postavit se za slabší a nezesměšňovat oběti, byť se to týká mého spolustraníka,“ dodává s odkazem na výroky některých politiků TOP 09.

Čtěte také

Tři roky za znásilnění. Co se dělo u soudu, který poslal Dominika Feriho do vězení

Šimáčková podotýká, že v trestním řízení nejde jen o prokázání viny pachatele, ale i o satisfakci pro oběť. Zároveň je sexuální násilí nejen trestní, ale i civilní delikt. I když tedy nějaké jednání nedosáhne hranice trestného činu, stále může mít právní důsledky.

„Stále mi chybí rozlišování toho, že i když se někdo dopustí obtěžování, které nemá stupeň trestné činnosti, tak to neznamená, že je z hlediska práva a morálky v pořádku,“ dodává.

Patříme na Východ

Rychlíková připomíná případy dalších obětí z kauzy Dominika Feriho, které se nedostaly před soudu. O nich exposlanec tvrdil, že lhaly, během procesu se ale ukázalo, že mluvily pravdu, skutky se ovšem nedostaly před soud, protože nespadají pod stávající definici znásilnění.

„To je zneužitelné, protože pak můžou Feri a některá média či influenceři tvrdit, že si to ty ženy vymyslely. Staví nás to před otázku, proč redefinovat znásilnění – možná právě proto, aby se vztahovalo i na případy, kdy žena zamrzne a nemůže se aktivně bránit, což současné právo vyžaduje,“ doplňuje.

Čtěte také

Znásilnění je u nás po vraždě nejpřísněji trestaný čin, ale i důkazně nejsložitější, tvrdí soudce

„Myslím, že v Česku máme pětistupňovou soudní soustavu. Nad okresními, krajskými, vrchními soudy a Nejvyšším soudem máme ještě Facebook, kde se někdy o půlnoci ustavuje, kdo je vinen a kdo nevinen,“ poznamenává k tomu Klimeš a dodává: „Z toho, že někdo dostal dva tisíce srdíček, není možné usuzovat, že asi ten Dominik Feri bude nevinný, když to tak hezky vysvětlil.“

Sociální sítě podle něj nabourávají rozhodování o vině a trestu, ale také blokují rozvíjení péče o oběti, aby si celým martyriem prošly bez dalších následků.

Šimáčková zdůrazňuje, že se nesmí vyjadřovat k probíhajícím soudním řízením, všímá si ale toho, že když právo poruší někdo, kdo je nám sympatický, zaujímáme k tomu zcela jiné stanovisko, než když to je někdo, koho vnímáme neutrálně či negativně. „Myslím, že to je problém východní Evropy, že víc fandíme či nefandíme, než abychom respektovali pravidlo padni, komu padni,“ soudí.

„Severozápad Evropy má mnohem větší úctu k jednotlivci – v medicíně, trestním řízení i třeba ochraně proti sexualizovanému násilí. Na jihovýchodě platí tradiční vnímání genderových rolí a jednotlivec zde není tak důležitý jako jeho role ve společnosti. Z tohoto pohledu je kdekoli na severozápadě postavení oběti i soudní rozhodování kvalitnější než u nás,“ srovnává soudkyně.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 17. prosince po 18. hodině.