Síkela má naději, že investicemi vyváží vliv Ruska a Číny v Africe, Asii a Latinské Americe, soudí publicista Kalenda
Ursula von der Leyenová oznámila složené své nové Evropské komise. Za Česko v ní bude dosavadní ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), který bude mít na starosti mezinárodní spolupráci. To vzbudilo rozpaky mezi některými českými politiky, kteří očekávali silnější portfolio. „Není co slavit, ale nejde o nejhorší portfolio,“ hodnotí analytik, spisovatel a publicista František Kalenda pro Český rozhlas Plus.
Kdyby chtěla šéfka Evropské komise Česko vytrestat, mohla Síkelovi nadělit ještě horší portfolio, domnívá se Kalenda. Udělala tak například s Maďarskem, které nyní bude mít na starosti zdraví zvířat.
Čtěte také
Kalenda upozorňuje také na to, že Síkela jako komisař pro mezinárodní partnerství bude mít přesah i do strategické bezpečnosti Evropy.
Na jeho agendě totiž bude i rozhodování o evropských investicích do zemí „třetího světa“, kde jsou naleziště surovin, které až do války mohla Evropská unie získávat z Ruska. Do těchto zemí mimo Evropu ale zároveň velmi silně investuje Rusko s Čínou a šíří v nich protizápadní narativy.
„Síkelovo portfolio má teoreticky naději, že by mohlo vyvážit vliv Číny a Ruska v Africe, Asii a Latinské Americe evropskými investicemi. V tomto bude tato oblast velmi důležitá – může velmi pomoci širší energetické, ekonomické a další bezpečnosti Evropské unie,“ hodnotí Kalenda.
Zajímavá z hlediska investic je podle Kalendy hlavně Latinská Amerika. „Disponuje řadou surovin a je Evropě nejblíže,“ vysvětluje. Dodává také, že je v ní mnoho fungujících demokracií na rozdíl od jiných částí světa.
Další místo, na které by se měla Evropa zaměřit, je Afrika. V té Evropská unie podle analytika dlouhodobě zaostává za snahami Ruska a Číny. „Můžeme vidět, že Francie je stále postupně vyháněna ze svých bývalých kolonií, ve kterých se těží suroviny významné pro evropskou bezpečnost,“ poukazuje Kalenda.
Výrazná žena po nevýrazném muži
Do bezpečnosti Evropské unie se také propíše postoj nové šéfky evropské diplomacie. Tou bude Kaja Kallasová. Bývalá estonská premiérka je první člověk na tomto postu, který pochází z bývalého Sovětského svazu.
Čtěte také
„Razantní obrat ve vztahu k Rusku neočekávám. Jako šéfka diplomacie se bude muset Kallasová řídit konsenzem všech členských zemí a moc dobře víme, které země se budou snažit být k Rusku přívětivější,“ připomíná Kalenda.
Zrovna Kallasová podle něj ale zvládne silněji zapůsobit a zprostředkovat zkušenost Baltských zemí s Ruskem. A to i díky tomu, že sovětská okupace Estonska dopadla i na její rodinu. Po druhé světové válce totiž byla její matka deportována na Sibiř, kde žila až do svých deseti let.
Už nyní někteří srovnávají Kallas s jejím předchůdcem Josepem Borrellem a říkají, že je jeho pravý opak – výrazná žena po nevýrazném muži. „Borrell byl spíš akademik, který odpovídal původním představám, jak má vypadat šéf evropské diplomacie, který má být co nejméně konfliktní,“ srovnává Kalenda.
Co se dá očekávat od Kaji Kallasové směrem k Blízkému Východu nebo Číně? Poslechněte si celou Osobnost Plus, moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
EU by měla spojit funkce šéfů Evropské komise a rady, navrhuje politolog Lukáš Macek ze Sciences Po
Evropská unie řeší, jak změnit svoje fungování a jestli přibrat nové členy. Lukáš Macek, politolog působící ve Francii, přichází s neotřelým nápadem, jak Unii reformovat.
-
Evropa musí plnit sliby dané Ukrajině. Týká se to i české muniční iniciativy, říká velvyslankyně
Co Ukrajina v současnosti nejvíc potřebuje a proč by Evropa měla přidat v plnění slibů? Poslechněte si Bruselské chlebíčky z mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.