Sexuální násilí na dětech se nevyhýbá ani českým církvím

„Byl charismatická osobnost, které všichni věřili. Toho pak zneužil. Zpětně jsem si uvědomila, že si cestu připravoval delší dobu – že se ke mně choval tak, jak by se k dítěti dospělý muž chovat neměl, natož kněz. Chtěla jsem mu říct, že to nemůže dělat, ale nemohla jsem nic, byla jsem úplně zamrzlá,“ vzpomíná mladá žena. Kněz ji zneužil, když jí bylo 11 let. A nyní se spolu s dalšími rozhodla o své zkušenosti promluvit.

Hergot! o zneužívání dětí v katolické církvi: Kde je církev, je i tento problém

• Upravit
• Smazat

SNAP znamená Survivors Network of Those Abused by Priests, česky tedy Síť přeživších, kteří byli zneužiti kněžími. Je to nejstarší a největší organizace tohoto druhu na světě. 

„Všechno se rozbilo, sesypalo. Jako bych umřela sama v sobě. Nikdy to už nebude jako dřív. Projevuje se u mě ztráta důvěry obecně, také ztráta jakéhokoli pocitu bezpečí. Když je někdo kněz, o to víc jsem vůči němu obezřetná.“ Tak popsala své následky sexuálního zneužití další z českých obětí.

„Vymýšlel si, že je terapeut, snažil se mi vsugerovat, že se bojím mužů a že potřebuji pomoc. Vysmíval se mému zájmu o vstup do řeholního řádu… Znásilnil mě. Bezprostředně poté mi řekl, že to nikomu nemám říkat, protože ať si uvědomím, že mně by nikdo nevěřil. A že je jasné, že jsem labilní. Že by stejně věřili jemu. Využil mého šoku a strachu. Donutil mě k potratu,“ hořce vzpomíná žena.

O jak rozšířený fenomén se jedná?

Někteří zástupci církví tvrdí, že jde o jednotky pachatelů. „V současné době evidujeme deset případů, kdy byli kněží odsouzeni za sexuální delikty. Nejedná se pouze o případy zneužití nezletilých, ale obecně o sexuální delikty,“ uvádí generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Bývalý synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml tvrdí, že si nevzpomíná, že by narazil na to, že farář zneužíval děti: „Je pravda, že sexualita u duchovenstva hraje roli a že jsme řešili různé případy vybočující vůči morálce i vůči evangeliu, ale zneužívání dětí? S tím jsem se nepotkal.“

Jeho kolega Pavel Kašpar ale přiznává, že minimálně o jednom duchovním ví: „Za své aktivní působení v církvi si pamatuji jeden takový případ. Rychle se řešil a ten člověk musel odejít z pastorační práce.“ Vrcholní představitelé církve tehdy uvažovali o zapojení policie, ale nakonec se na ni neobrátili: „Nakonec se to vyřešilo tak, že ten člověk odešel, omluvil se a tím to skončilo,“ popisuje Pavel Kašpar.

Čtěte takéPapež František označil zneužívání dětí za zvěrstvo. Slíbil, že církev nebude další skandály tajit

„Samozřejmě záleží, jestli mluvíme o počtech pachatelů, nebo obětí. Osobně vím o více než deseti pachatelích,“ říká advokát Daniel Bartoň, který přednáší na Katedře pastorační a sociální práce na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Podle něj je potřeba vzít v potaz také případy, které policie prošetřila a odložila s tím, že skutek se stal, ale už je promlčený.

Pachatel mívá na svědomí obvykle větší množství obětí. Potvrzuje to jedna z nich s tím, že policie případ sice nakonec odložila kvůli promlčecí lhůtě, ale našla i další oběti stejného kněze.

„Nebylo jednoduché trestní oznámení podat, ale bylo to pro mě velmi přínosné,“ říká mladá žena. „Bylo to vyjití z pozice oběti – to, že to vezmu do svých rukou, že nad tím přebírám kontrolu a že mu dám najevo, že mu to jen tak neprošlo. Je tam potvrzení, že to bylo opravdu špatně, a že se tím někdo zabývá, že to někoho zajímá.“

„Znám několik obětí. Podle mých zkušeností bych odhadla, že obětí jsou desítky, ale myslím, že jich bude mnohem víc. Klidně i stovky,“ říká Martina Vintrová z Diecézního soudu v Plzni, která se v problematice sexuálního zneužívání v církvi pohybuje asi tři roky. 

Svoje osobní zkušenosti se zásahy v pražském církevním prostředí shrnul vedoucí Oddělení mravnosti a mládeže major Jan Machuta z pražské kriminální policie: „V jednom případě se jednalo o studenta teologické fakulty, v několika dalších případech o kněze. Tam šlo ale o trestné činy přechovávání dětské pornografie. Nebyly to tedy v uvozovkách tak závažné činy, nedocházelo tam ze strany těchto osob k fyzickému ublížení,“ upřesňuje kriminalista.

Právních nástrojů je celá řada

Oběti se nemusí domáhat spravedlnosti jen v trestně-právní rovině. Mají celou paletu dalších možností. „V oblasti soukromého práva lze uplatňovat například nárok na náhradu újmy, která oběti vznikla. A to i v případě, že policie případ odložila jako promlčený. Byť tento postup rozhodně není prostý kontroverzí,“ dodává advokát Daniel Bartoň.

Lída Rakušanová: Katolická církev řeší na konferenci špičku ledovce

• Upravit
• Smazat

Propastnou hloubku dilematu, ve kterém se už řadu let topí katolická církev, ozřejmil bezděky papež František ještě před zahájením čtyřdenní konference proti zneužívání dětí kněžími, která se v těchto dnech koná ve Vatikánu.

Další možnosti i služby pro nepromlčené skutky nabízí právní úprava obětí trestné činnosti: je to zejména možnost psychoterapie zdarma nebo možnost získat jednorázové odškodnění.

V trestně-právním řízení mají oběti možnost požadovat náhradu vzniklé újmy – typicky nemajetkové újmy traumatu nebo ztížení společenského uplatnění. „Důležité je taky vědět, že současná právní úprava poskytuje obětem právních služeb zmocněnce v trestním řízení zdarma, což znamená, že oběť nemusí právní konzultace ani zastupování v průběhu řízení vůbec nic stát. Veškeré náklady by měl hradit stát,“ vysvětluje Bartoň.

Nové promlčecí lhůty

Trestní zákoník byl v roce 2010 novelizován a promlčecí lhůta se upravila na deset let od chvíle, kdy oběť dosáhne plnoletosti. V případě 11 let starého dítěte zneužitého po roce 2010 je tedy skutek promlčen po 17 letech. Stejně staré oběti zneužité před rokem 2010 ovšem po deseti letech šance na stíhání a odsouzení pachatele klesají.

I tak má ale cenu se na policii obrátit a podat trestní oznámení, vysvětluje pražský kriminalista Jan Machuta: „Je zcela přirozené, že až po nějaké době najde v sobě oběť sílu a odvahu o tom hovořit. Nikdo s jistotou nemůže říct, že skutek už je promlčený. Policejní orgán musí provést šetření. Existují okolnosti, které mohou promlčecí dobu stavět.“

Jak postupuje církev

Jak se zachovat při podezření, že dochází k sexuálnímu zneužívání duchovním, určuje od roku 2015 nová směrnice České biskupské konference. Podle ní má být podezření hlášeno písemně generálnímu vikáři diecéze. Ten ho předá stanovenému kolegiu, které prošetří hodnověrnost nařčení. „A pokud se jedná o trestný čin, tak se také okamžitě obrací na policii,“ uvádí generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl

Jak se církev posunula v ochraně nezletilých před zneužívání duchovními?

• Upravit
• Smazat

Hosty debaty jsou Marek Drábek, kněz a nemocniční kaplan, který studoval ochranu mladistvých a Martin Vaňáč, teolog a církevní historik. Posunula se církev v ochraně nezletilých od doby, kdy byly rozkryty první velké kauzy sexuálního zneužívání páchaného duchovními a má dnes nastaveny funkční postupy, jak podobný věcem zabránit? Moderuje Adam Šindelář.

Podobně jako občanské právo má i to církevní promlčecí lhůty. V případě zneužití nezletilého je to v současné době 20 let. Skončilo-li před tím, než oběť dosáhla dospělosti, začíná promlčecí lhůta v 18 letech. Ale pokud například trvalo od 16 do 24 let věku oběti, začíná promlčecí lhůta běžet až od skončení, tedy od 24 let oběti. Nejvyšším trestem, který církev může uložit, je zbavení kněžského stavu.

České církvi zatím chybí jasná struktura na pomoc obětem. Ale i tady už jsou odborníci, kteří obětem pomáhají. Například kněz Marek Drábek vidí inspiraci v zemích, kde v církvi existují centra, kde oběti najdou odbornou pomoc i radu, jak postupovat.

Martina Vintrová by uvítala zlepšení procesu nahlašování. „Potom bych si přála, aby se pracovalo jednak s kněžími, protože pokud se setkají s traumatizovaným člověkem a nemají na to výcvik, tak neví, jak reagovat. A potom i s farnostmi. Věřící, i v dobré víře, se snaží pomoct církvi a nevěří ohlášením, nebo viní oběť a potom dochází k sekundární traumatizaci. Je potřeba nastavit jasná pravidla prevence,“ říká.

Rodiče by se neměli bát požádat o odbornou pomoc

„Nemyslím si, že by rodiče byli kompetentní začít na vlastní pěst něco sami vyšetřovat. V první řadě by pomocí orgánů činných v trestním řízení měli přispět k tomu, aby té trestné činnosti bylo pokud možno zabráněno a aby se pachateli učinila přítrž. Druhá rovina je potom vyhledání odborné pomoci ve smyslu nějaké psychologické péče. V mnoha případech rodiče samotní tu situaci takzvaně neupracují. Jsou v šoku, jsou ve stresu z toho, že něco tak hrozného potkalo jejich dítě. Rada ode mě proto zní: vyhledejte odbornou pomoc,“ uzavírá major Jan Machuta.

Policie v každém kraji disponuje speciální výslechovou místností pro zvláště zranitelné svědky, jako jsou například děti nebo oběti znásilnění či domácího násilí. V Česku je těchto upravených výslechových místností šest desítek a svým vybavením připomínají dětský pokoj, opatřený videokamerami. Právě díky audiovizuálnímu záznamu výslechu nemusí nutně dětské oběti znovu vypovídat u soudu.

Matka jedné z obětí na rodiče apeluje, aby situaci, kdy za nimi dítě přijde s tím, že ho někdo zneužívá, nepodceňovali: „Rozhodně to berte vážně, věřte mu a hlavně vyhledejte pomoc.“

Následky zneužívání nezmizí ze dne na den, lidé se s nimi potýkají celé dekády. „Dnes už vím, že si nemusím nic vyčítat, že to nebyla moje vina. Vím, že se nemusím stydět za to, jaká jsem a jak se cítím. Vím, že se dá se spoustou věcí pracovat, že to není konečná,“ vypočítává rozdíly mezi svým dětským a současným já jedna z mladých žen, kterou zneužil kněz.