Seriál: Vynálezy Josefa Sousedíka

Josef Sousedík ve své továrně

Říkali mu „Edison Moravy“. Tam, kde jiní krčili rameny a tvrdili, že něco nejde, nacházel řešení. Svou genialitou skutečně předběhl svou dobu.

Jen s logaritmickým pravítkem, tužkou a obrovským technickým talentem dokázal vyřešit problémy tak, že si jej brzy všimly i zahraniční firmy v Evropě a USA. Ovšem Josef Sousedík nikdy neodešel a nabídky ze zahraničí odmítal. Čím byly jeho vynálezy tak převratné? Právě o tom v seriálu hovoří ing. Jiří Kohutka a ing. Josef Košťál, autoři knihy Josef Sousedík (ne)zapomenutý vynálezce, továrník, politik a vlastenec.

První díl: Historické souvislosti
Příběh Josefa Sousedíka (*18.12.1894 - + 15.12.1944) zahájíme v druhé polovině 19. století vynálezem dynama. Následující „válka proudů“ proběhla v malém měřítku také u nás. Nevyhnula se ani životu Josefa Sousedíka, který měl už odmalička pověst chlapce se zvláštními zájmy. Neustále zkoumal principy funkce různých věcí, které kolem sebe měl. Po výhře ve školní soutěži utratil peníze za první malý parní strojek, aby prostudoval sílu páry. Další studia si rodina nemohla dovolit, o to více vyniká píle, se kterou získával další informace. Z ničeho vybudoval továrnu, jejíž hodnota byla, ve chvíli největší slávy, vyčíslena auditem na 25 milionů korun.

Josef Sousedík se do dějin vepsal jako uznávaný vynálezce, továrník, starosta Vsetína a v neposlední řadě vlastenec. Své úspěchy si vydobyl v elektrotechnickém průmyslu zejména svými vynálezy v oblasti elektrických točivých strojů, přístrojů, pohonů, elektrické trakce a automatické regulace.

Druhý díl: Slovenská strela
Vůle, pronikavá vynálezecká intuice, geniální technické myšlení, touha po poznání, talent a pracovitost. Všechny tyto vlastnosti se střetly v osobnosti Josefa Sousedíka, který se do dějin zapsal mj. tzv. Slovenskou strelou. Šlo o převratný nápad, který ve své době neměl ve světě obdoby. Josef Sousedík pro strelu sestrojil elektromechanické srdce, které je dodnes nazýváno jasně: systém Sousedík. Tento kolejový vůz cestující převážel mezi Prahou a Bratislavou v letech 1936 – 1939. V Národní politice z července 1936 najdete mj. tato slova: „Novináři byli překvapeni a nevycházeli z obdivu k tomuto novému železničnímu vozidlu, cele pocházejícímu z materiálů domácích a z myšlenek a práce našich lidí.“ Přesto byly vyrobeny pouze dva prototypy. Zatímco první shořel zapomenutý ve Studénce, druhý sloužil jako ministerská záloha depu Praha – Libeň až do roku 1960. Právě druhý vůz byl v roce 2010 vyhlášen národní kulturní památkou. Za pravdu tak dostala říkanka z dětské knížky vydaná po 2. světové válce:
Slovenská strela Praha – Bratislava
Zas přijde ke cti její stará sláva,
Vždyť naše země v jednu spojovala
Mihla se očím opravdu jak střela
Bez páry, kouře k svému cíli spěla.
A oddychla si jen nepatrně
Tam pod Špilberkem v starobylém Brně.

Třetí díl: Elektromobily
„Buďte svědomití ve všem počínání neb jen tak dosáhnete trvalého úspěchu.“ Svými zásadami byl Josef Sousedík pověstný stejně jako svými vynálezy. Mnoha myšlenkami doslova předběhl dobu. Jednou z nich byla elektromobilita. Nehospodárnost a technické nedostatky tehdejších motorových vozidel přivedly Josefa Sousedíka k řešení. Navrhl a ve své továrně zkonstruoval nejen čistý elektromobil, ale také hybridní elektrický vůz. Sám jím denně jezdil do práce a navíc zajišťoval podmínky pro odbojovou činnost na Valašsku. Ve svých plánech šel dokonce tak daleko, že uvažoval o vytvoření nabíjecí infrastruktury využívající noční proud elektráren. Jeho hybridní elektromobil byl nejen efektivní, ale také ekonomický a ekologický. Stal se inspirací i pro současné elektromobily.

Čtvrtý díl: Trolejbusy a elektrické kormidlo
Byl tichý, snadno ovladatelný, bezpečný a hospodárný. Svou sníženou hmotností dosáhl o 50% menšího opotřebení kolejnic a nákolků při 30% úspoře energie. Trolejový motorový vůz Josefa Sousedíka patřil k dalším z jeho vynálezů, kterým potvrdil svou pověst muže, který přijímá výzvy. Bez váhání přijal nabídku spolupráce na trolejbusech T86 pro Prahu, které zahájily moderní trolejbusový provoz v Československu. Josefa Sousedíka přitom nezajímalo pouze dění na silnicích. Jeho pozornost si rovněž vysloužila voda, když využil několik patentů v oblasti lodní dopravy. Jeho pohony využívali např. na zdymadle v Děčíně a lodě s jeho elektrickým kormidlem brázdily české, německé i anglické vody.

Pátý díl: Letadlo s kolmým startem
Josef Sousedík se rozhodl svými vynálezy zvládnout nejen pohony pro pohyb na zemi a vodě, ale také ve vzduchu. V sérii patentů, kterých měl více než 200, můžete objevit také letadlo s kolmým startem. V tomto případě jde sice pouze o návrh, který by zřejmě v tehdejší době nemohl fungovat, ale navržený princip byl základem pro další výzkumy.

Geniálnost Josefa Sousedíka nespočívala pouze v talentu, který podpořil pilným samostudiem, ale také v představivosti. Možná někdy netušil proč něco funguje právě tak, jak funguje, ale věděl, jakou tloušťku nebo úhel zvolit, aby vše skutečně fungovalo. Ve své době vzbuzoval náležitou pozornost. Na stránky novin se dostával nejen jako vynálezce a politik, ale také jako továrník. Například ve chvíli, kdy se jeho podnik dostal do finančních potíží: „Moc peněz je veliká, ale moc myšlenky je větší. Přijde doba, kdy ti, kdož drží peníze, padnou zavaleni zlatem, a jen tvůrci ideových hodnot zůstanou. Dejte Sousedíkovi více možností, ochraňte jej před bankovními upíry, dejte mu ty možnosti, jaké měl Edison a uvidíte, jaké velké věci ještě dá lidstvu“

Život Josefa Sousedíka byl naplněn objevy i dramatickými událostmi. Gestapem násilně ukončený život se zdál nevhodný také dalšímu režimu, který velmi systematicky mazal stopy v historii. Naštěstí jeho činy zcela smazat nedokázal.