Seriál Na houby!

Houby přijímají z půdy různé kovy i jiné prvky a umí je také ukládat a hromadit. A to i kovy drahé. V případě stříbra je schopnost hub shromažďovat ho v plodnicích známá už řadu let. Nejnovější výsledky ale ukazují, že houby jsou schopné do plodnic transportovat i významné množství zlata, a to dokonce v takové míře, že se jim v tom žádné jiné eukaryotní organismy na Zemi nedokáží vyrovnat. Více Jan Borovička z Geologického ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Každému je asi známý příběh skotského lékaře Alexandra Fleminga, který si ve své laboratoři všiml v petriho misce plísně, vylučující látku, která hubila okolní bakterie. Podle dnešních měřítek by ale Fleming za objevitele penicilinu považován nebyl. Léčivé antibakteriální účinky antibiotických látek byly známé už ve starověku. My se však tentokrát vydáme po stopách jednoho neprávem zapomenutého českého objevu, antibiotika mucidinu. Jeho příběh nám přiblížil mikrobiolog a mykolog Milan Gryndler z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Češi houbaření milují. I když i v téhle zálibě se skrývá drobné nebezpečí, kterým je toxicita některých hub.Zlaté pravidlo našich babiček říká:"Sbírám jen to, co dokonale znám". U nás je kolem tří tisíc druhů velkých hub. A zhruba 300 až 400 z nich je jedovatých. Ale abychom nestrašili - hub, které způsobují závažné otravy, je poměrně málo. Jen asi kolem deseti druhů. A také o nich nám pověděl Jaroslav Klán z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Také kvasinky patří mezi houby. A bez těchto malých hub s velkými schopnostmi bychom se těžko obešli například při výrobě chleba, piva a nebo vína. A i když jsou to velmi jednoduché organismy, jsou to naši vzdálení příbuzní a máme s nimi řadu společných vlastností. Naše buňky i buňky kvasinek například dokáží řídit svoje rozmnožování a stárnutí, včetně tzv. apoptózy, tedy programované buněčné smrti. Také o ní mluvil v souvislosti s kvasinkami Karel Sigler z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Česká republika je v rámci Evropy výjimečná tím, na kolika místech u nás lysohlávky rostou. S jistou nadsázkou o nich také můžeme říci, že jsou to zřejmě jediné houby, které ovlivnily undergroundovou českou kulturu v sedmdesátých letech minulého století. Tyto kulturní přesahy ponechme povolanějším, nicméně jisté kulturní souvislosti, které z halucinogenních hub učinili kultovní záležitost, stojí za to zmínit. V seriálu tohoto týdne opět s Janem Borovičkou z Geologického ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV ČR.