Senátor Hilšer: Pandemický zákon hned nepotřebujeme. Větší důvěru nastolí obhajoba nouzového stavu

Hilšer upozorňuje, že pandemie v současné době ustupuje a počty hospitalizovaných v nemocnicích jsou jiné, než byly například před rokem.

„Vidíme, že čísla jdou dolů, takže jsem přesvědčen o tom, že je opravdu namístě opatření rozvolňovat a situaci sledovat. Musíme brát v úvahu i to, že opatření mají vážné socioekonomické dopady na celou společnost. Já bych rozvolňoval postupně – tak, jak to dělá vláda,“ upozorňuje.

Čtěte také

Na pandemickém zákonu je nejcennější kontrola Nejvyšším správním soudem, tvrdí ministr Šalomoun

Kraus souhlasí s tím, že pandemie podle současných čísel slábne a že je plán vlády na rozvolňování správný.

„Zákon tak, jak jsem ho podporoval, se přijímal proto, aby byl takzvaně v rezervě a zaparkován. Hlavně kvůli tomu, kdyby došlo ke zhoršení, zejména kvůli podzimu, kdy nelze přesně říct, co se bude dít. A abychom zase v legislativní nouzi nepřijímali něco rychle. Tedy z preventivních důvodů,“ vysvětluje.

Zákon tak, jak jsem ho podporoval, se přijímal proto, aby byl takzvaně v rezervě a zaparkován.
Roman Kraus

Na podzim už ale pandemický zákon znovu platit nebude, reaguje Hilšer.

„Měl by platit do listopadu a pak by se musel schvalovat další pandemický zákon. Byla velká chyba to, jak byl ten zákon načasován. Myslím si, že máme ještě možnost o té věci minimálně půl roku tři čtvrtě roku dále diskutovat. A dotáhnout ten zákon tak, aby byl dobrý, aby s ním souhlasila větší část společnosti a aby kolem něj nevznikaly takové vášně,“ naznačuje.

Vyhlášení nouzového stavu je v záloze

Hilšer míní, že v případě, že by nastala nějaká krizová situace, může vláda vyhlásit nouzový stav. Souhlasí s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09), který uvedl, že v případě, že dolní komora senátní veto nepřehlasuje, požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu na dva týdny.

Čtěte také

Pandemický zákon bez časového omezení je ústavně hraniční. Není to dobrý signál, říká ústavní právník Wintr

„Vláda potřebuje nějaké nástroje k tomu, aby mohla zavádět opatření v situaci, kdy je to skutečně potřeba. Nouzový stav je potřeba také každý měsíc znovu odůvodňovat a vysvětlovat společnosti. Myslím, že tohle může nastolit větší důvěru v celý proces – než přijetí zákona, nad kterým nepanuje obecnější shoda. Jestli ministr Válek dnes říká, že chce nouzový stav na čtrnáct dní, tak to má nějakým způsobem odůvodněné. A to si myslím, že je v pořádku,“ míní.

Vyhlášení nouzového stavu je v záloze, reaguje Kraus. „Pokud pandemický zákon nebude schválen, může se stát, že ministr ho bude muset použít, protože v nemocnicích sice zátěž zdaleka není tak velká jako v předešlých vlnách, ale je velká nemocnost zdravotnického personálu,“ vysvětluje.

Univerzálnější legislativa

Kraus zdůrazňuje, že Česko potřebuje mít univerzální normu na jakoukoliv budoucí pandemii.

Roman Kraus|foto:Aleš Winkler, Český rozhlas, Český rozhlas

„V zákonech o krizovém řízení nebo o ochraně veřejného zdraví,“ míní Kraus, čeho by to mělo být součástí.

„A to musí projít normálním legislativním procesem. Pokud se ten zákon bude schvalovat tak, jak má, není dost pravděpodobné, že by se stačil přijmout někdy na začátku října. Proto se posunula účinnost novelizovaného pandemického zákona. Na začátku října už bychom měli mít alespoň predikci, jestli se něco děje nebo ne,“ vysvětluje Roman Kraus.

Pokud se ten zákon bude schvalovat tak, jak má, není dost pravděpodobné, že by se stačil přijmout někdy na začátku října.
Roman Kraus

Hilšer připouští, že se vývoj toho pandemického zákona od navržení ve vládě v průběhu projednávání ve sněmovně zlepšil, přesto tam podle něj byly některé věci, které nebyly dobře i z právního hlediska.

„Například nařizování karantén pomocí SMS. I pokuty byly poměrně vysoké. Ale bylo důležité i to, že ten zákon byl spojen s velkou nedůvěrou veřejnosti,“ naznačuje.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.