Senátní duel: Máme přebytek byrokratů, tvrdí Bárta. Větším problémem je klientelismus, namítá Hilšer

Jak jste spokojeni s výsledkem méně než 30 procent hlasů?

Hilšer: Já jsem spokojen. Myslím, že jsem odvedl dobrou práci a voliči to nepochybně ocenili. V tomto obvodu jsem řešil mnoho různých problémů a podporoval jsem tam občanské iniciativy, které bojovaly proti predátorským developerům a usilovaly o to, aby na Žižkově vznikly byty pro dostupné bydlení, parky, aby byly školy dobře umístěné. A to se podařilo.

Čtěte také

iROZHLAS

‚ANO bude hegemon.‘ Volby prostřídají hejtmany, vládní strany čeká těžká zkouška

Bárta: Já jsem hodně spokojený, protože to byla moje první senátní kampaň a myslím si, že ty čtyři týdny, které jsem mohl strávit s lidmi z celého volebního obvodu číslo 26, byly nesmírně obohacující.

Rozdíl mezi vámi byl v prvním kole senátních voleb jen několik málo procentních bodů. Co uděláte pro to, abyste zvítězili? 

Bárta: Já budu dělat to, co dělám už několik měsíců a intenzivně poslední čtyři týdny. Povedu pozitivní kampaň a budu se soustředit na body, které mám. To znamená vzdělání, tedy základní a střední školy. To souvisí i s developery, aby tam, kde staví, měli povinnost vytvořit i občanskou vybavenost.

Také dělám dlouhodobě výstavy pro veřejnost a moje téma je udržitelné chování, udržitelné myšlení. A je to i zachování památek Prahy 2.

Hilšer: Já necítím tento rozdíl v procentech jako problém. Důležité je, aby v obvodu byl nezávislý kandidát, který není závislý na politických stranách. Mám totiž nepříjemnou zkušenost s některými zastupiteli na Praze 3, kde jsem řešil nákladové nádraží Žižkov. Pak mi volal radní z Prahy 3 pan Dobeš a říkal: Jak si dovolujete podporovat občany? A já jsem řekl: To je mojev věc, koho podporuji.

Dostupné bydlení

Pane Hilšere, vaším tématem je dostupné bydlení. Co v Praze a okolí můžete udělat? Je vůbec možné kvalitní dostupné bydlení pro všechny?

Hilšer: Město Praha by mělo zcela jasně zavést strategii podobnou jako ve Vídni. U nás se vychází vstříc developerům, jako je Penta, a nehledí se na potřeby města. Vídeň jasně staví developerům podmínky a říká: Pokud se tady má stavět, tak 20 nebo 50 procent bytů bude dostupných a bude v majetku města.

Vídeň je velmi dobré město k bydlení a námitky o přeregulaci jsou v tomto ohledu liché argumenty. Tam bychom se měli inspirovat. Bohužel vedení Prahy to nedělá.

Myslím si, že i senátní souboj je o tom, aby tady už nebyly nezávislé hlasy a občanské iniciativy, které to říkají.

Čtěte také

Do pronajatého, nebo vlastního bytu? Čím je země bohatší, tím má větší podíl nájmů, uvádí expert Lux

Bárta: Každá společnost potřebuje vizi, a přestože asi dostupné bydlení pro všechny zůstane na dlouho spíše snem, je potřeba dělat všechno pro to, aby se na té cestě pokračovalo.

Není potřeba vymýšlet žádné velké, typicky české cesty. Kdybychom se inspirovali ve společnostech, které jsou v mnoha ohledech podstatně dál, mohli bychom udělat poměrně velký skok ve směru dostupnějšího bydlení.

Třeba v Kodani, která je na tom podobně s velkým množstvím takzvaných investičních bytů, mají předpis, který říká: Můžete mít třeba tisíc bytů, ale musíte je dát na trh za cenu obvyklou v dané oblasti. A to tržním způsobem mění povahu přístupu k bydlení.

Byrokracie, nebo klientelismus?

Pane Bárto, vaším tématem je mimo jiné nárůst byrokracie. Víte, jak mu čelit?

Bárta: Když se podíváte na data, která publikuje sama Evropská unie, tak vidíte, že máme významný přebytek byrokratů. V souvislosti s pokračujícím nárůstem komputerizace, digitalizace a umělé inteligence, i když to zrovna v tuto chvíli nevypadá úplně ideálně, je velký prostor snižovat byrokratickou zátěž tohoto státu řádově o deset dvacet procent.

Čtěte také

Julie Hrstková: Úředníci v epicentru boje o moc

Hilšer: Byrokracie je vždycky problém. Ale já vidím mnohem větší problém v klientelismu, který prorůstá českou politiku. Českou republiku si rozděluje několik velkých investičních skupin oligarchů, kteří ovlivňují politiku ve svůj prospěch, proti občanům. A jejich vliv je opravdu neúměrný.

To se projevuje v cenách energií, v tom, že nefunguje férové hospodářské prostředí, a je to obrovský problém. V minulém roce časopis The Economist jasně řekl, že Česká republika je v klientelismu na druhém místě za Ruskem, letos to potvrdila i výroční zpráva BIS. A to je něco, proti čemu musíme zásadně bojovat.

Co se státním rozpočtem

Vláda chce kvůli povodním v novele zvýšit deficit státního rozpočtu na tento rok o 30 miliard korun. V příštím roce by měl schodek dosáhnout na 240 miliard, tedy bude o 10 miliard vyšší, než se původně plánovalo. Je dobré se takto zadlužovat?

Hilšer: Není to dobré. Jedni tady obrovsky vydělali, zdvojnásobili své majetky, ale většina společnosti na tom tratila. A v takovém případě má nastoupit stát a udělat dobře windfall tax (daň z mimořádných příjmů, pozn. red.). To bohužel nikdo neudělal a teď si stěžujeme, že nemáme jak naplnit státní rozpočet. Lidé zaplatili drahé energie a nijak se to nevrátilo.

Čtěte také

Ekonom Kovanda: Vyšší deficit kvůli povodním možná nebude třeba. Pomůžou přebytky obcí i štědrá nabídka EU

Bárta: Zadlužování je špatně, protože to jednou zaplatí i s úroky naše děti. Pokud jde o 30 miliard v případě katastrof, především v Moravskoslezském kraji, jsem rozhodně pro se v tuto chvíli zadlužit více, aby stát obce postavil zpátky na nohy a mohli jsme co nejdřív dluhy splatit.

Tady mi to dává smysl a je to v zájmu občanů této země. Byly tam postiženy desítky tisíc lidí. Myslím si, že je to správné symbolické gesto.

Na závěr poprosím už jenom o tři slova. Pane Bárto, proč by měli voliči hlasovat pro vás?

Bárta: Legitimita, poznání, pozitivnost.

Hilšer: Stojím za občany.

Jak se kandidáti staví k podpoře Ukrajiny? A co si myslí o dekarbonizaci energetiky? Dozvíte se v záznamu celé diskuse. Moderuje Vladimír Kroc.