Julie Hrstková: Úředníci v epicentru boje o moc
Pamatujete, jak chtěla vláda snižovat počty úředníků? Před volbami politici mluvili o 13procentním poklesu, loni na podzim pak vláda slavnostně oznámila zeštíhlení počtu zaměstnanců ministerstev a úřadů o 3,5 procenta. Nakonec se sice ukázalo, že se většina zrušených pozic týkala neobsazených míst, dalším úředníkům mezitím resorty našly novou práci.
Čtěte také
V průběhu prosince a února kabinet schválil dodatečné změny systemizace, což umožnilo naopak zaměstnance navýšit. Samotný úřad vlády pak značně nabobtnal vznikem nových ministerstev bez portfeje, která zaměstnávají další lidi.
Přesto všechno se donedávna při poslechu politických proklamací člověk nemohl zbavit dojmu, že je úředník nepřítel státu, parazit rozpočtu, tedy cosi zbytečného, na jehož odstranění se dá postavit nejdřív další volební kampaň a potom třeba i vyrovnaný rozpočet.
Mladí úředníci?
K překvapivému obratu stačilo několik málo měsíců. První vlaštovkou byla analýza Ministerstva práce a sociálních věcí, která upozornila, že úředníci stárnou, každý osmý zaměstnanec je starší 60 let. Naopak mladých lidí tu mnoho nepracuje. Mladí navíc pracovat pro stát dlouho nevydrží.
Čtěte také
Z hlediska reklamy pro ty, kteří neustále vykládají, jak má Česko mnoho úředníků, jde o skvělou zprávu. Demografie dokáže podle ní vyřešit to, co se nepodařilo vládám posledních 20 let. Namísto úředníků kompletní digitalizace pomůže výrazně zeštíhlit stát, aniž by to rozpočet jakýmkoliv způsobem zatěžovalo.
Digitalizace stavebního řízení, s jejímž zavedením se nejčastěji spojuje sousloví průšvih století, ukázala, že tato cesta zatím vede jen do slepé uličky.
Není to o tom, že by úředníci selhali. V první řadě selhali politici, kteří v rámci projednávání nového stavebního zákona, který začal platit spolu s digitalizací, nechali podle původního plánu víc než 600 stavebních úřadů, což je na Českou republiku nesmyslně obrovské číslo.
Čtěte také
No a druhým problémem je ona nezvládnutá digitalizace, jejíž dopady se stále propočítávají. Nejde o malé škody – například podle Svazu měst a obcí může nefunkční systém znamenat skluz 13 tisíc stavebních povolení v hodnotě 100 miliard korun.
Digitalizace stavebního řízení zkrátka jen otevřela problémy, které státní správa má. Pokud jsou úředníci starší než většinová populace, potom zavádění digitalizace musí probíhat jiným způsobem, než kdyby tam byla převaha mladých. Což je zjevně jedna z věcí, kterou vláda naprosto jednoznačným způsobem podcenila.
Navíc jsou špatně placeni
Druhá věc je odměňování. Úředníci jsou podle zjištění Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Idea od roku 2018 stále hůře placení, jejich plat v reálném vyjádření zaostává za průměrem v soukromé sféře.
Tabulkové platy navíc vytvářejí nesmyslné situace, kdy úřady hledají za cenu prodavačky v supermarketu profese, které soukromé firmy platí v násobcích víc a kterých obecně na pracovním trhu nedostatek.
Pokud by jakákoliv vláda skutečně trvala na zeštíhlení státní správy, potom by musela výrazně navýšit rozpočet nejen na digitalizaci řady agend, ale také na nárůst platů a odměn vysoce kvalifikovaných pracovníků.
Ani jedno z toho není součástí politických proklamací. To, co se aktuálně děje na stavebních úřadech, je ale velkým varováním do budoucna.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
