Šéfredaktor Albatrosu: Předělávky literární klasiky pro dětské čtenáře působí až směšně

Příkladem může být produkce malých nakladatelství jako KinderGuides nebo Baby Lit, které nabízejí malým čtenářům tituly jako Clarkova Vesmírná odysea, Hemingwayův Stařec a moře nebo Kerouacovo Na cestě. Oproti originálu jsou příběhy zkrácené, bez nevhodných scén a opatřené poutavými ilustracemi. Cílem předělávek je přilákat čtenářovu pozornost už v nízkém věku s tím, že za pár let se k titulům vrátí v jejich původní verzi.

Studenti mají možnost se s díly setkat, mají v ruce seznam zajímavých děl, která stojí za to přečíst. Druhá věc je ale jestli v nich škola skutečně ten zájem vzbudí.Petr Eliáš

Hosty Českého rozhlasu Plus jsou zakladatel ceny Magnesia Litera a publicista Pavel Mandys a Petr Eliáš, šéfredaktor nakladatelství Albatros.

Mandys by svým dětem zmíněná díla nedával ani v dětské, ani v dospělé verzi, protože nejsou určena dětem. Ani Eliáš díla nepovažuje za vhodná pro děti. „Jiná věc jsou potom třeba edice, ve kterých si známí spisovatelé vezmou nějaký starší příběh a zpracují ho po svém. Tam bych o vydání uvažoval,” říká šéfredaktor.

„Pokud má jít o klasiku typu Hemingwaye nebo Faulknera, to autoři prostě pro děti nepsali a není důvod to dětem vnucovat. Máme tady spoustu klasických děl pro děti, která autoři pro děti skutečně psali, a tam může dávat smysl nějaký nový překlad nebo přizpůsobení jazyka, který může být zastaralý,” myslí si Mandys.

Lidská a čtenářská zkušenost

Co přivede děti ke čtení? „Děti potřebují těm knihám v první řade rozumět. Jestli jde o literární klasiku, ať už určenou dětem nebo dospělým, stojí na jednom z posledních míst. Důležité je, jak je rodič nebo učitel schopen a ochoten s dětmi o knihách mluvit, představit je, pracovat s nimi,” odpovídá Eliáš.

Pavel Mandys|foto: Adam Kebrt

Podle Mandyse děti kolem šestnácti let věku přestanou číst knihy určené menším a začnou číst knihy určené všem. „Záleží na vyspělosti čtenáře, jakou má lidskou a čtenářskou zkušenost. Především záleží na jeho vlastním zájmu. Knihy tohohle druhu by si čtenáři měli najít sami, ne aby jim to někdo vnucoval,” myslí si publicista.

Model výuky, který začíná s literaturou středověku a pokračuje k moderní literatuře, považuje Mandys za překonaný. „Vůbec nepočítá s tím, jaké jsou čtenářské preference studentů. Pokud mají v sekundě číst Danta, tak to je mimo možnosti, aby to studenti vnímali,” říká.

Původní tvorba

Původní česká tvorba pro děti je ve velmi dobré kondici.Pavel Mandys

Jak je na tom česká tvorba pro děti? „Máme spoustu nakladatelů, kteří zásobují trh skvělými, novými a původními věcmi. Ve světle toho působí předělávky klasik pro děti až směšně nebo zbytečně. Původní literatury určené dětem je hodně, je skvělá a vybrat z ní nemůže být problém,” myslí si šéfredaktor nejstaršího tuzemského nakladatelství pro děti.

„Podle toho, kolik nám v Magnesia Litera chodí přihlášek do kategorie Děti a mládež a jak ty knihy vypadají, je segment literatury pro děti asi nejzajímavější a nejvíc rostoucí, jak do kvality, tak kvantity. Zatímco v české próze je to stabilní, tak v případě dětské knihy je znát, že autoři píší původní věci, na rozdíl od 90. let, kdy bylo hodně reedicí a překladů. Teď je původní česká tvorba pro děti ve velmi dobré kondici,” říká Mandys.