Šéf sociálních služeb: Bez kontaktu s blízkými lidé chřadnou až na samou hranu toho, jestli dává život ještě smysl

30. listopad 2020

Protiepidemická opatření ve zvýšené míře postihují klienty a klientky českých sociálních zařízení, zejména seniory. „Na jaře se omezovaly samotné sociální služby i věci, které na ně navazují – rehabilitace a služby v oblasti duševního zdraví. To mělo sekundární dopady, které byly stejně dramatické jako nákaza,“ upozorňuje ředitel Centra sociálních služeb Praha Martin Šimáček.

Šimáček oceňuje, že se vláda v tomto směru poučila a podzimní restrikce už nejsou tak přísné. Poskytovatelé služeb už prý také dokáží vyvážit bezpečnost a další potřeby svých klientů včetně kontaktu s vrstevníky nebo rodinou.

Čtěte také

„Lidem nesmí být odepřena možnost komunikovat s blízkými. Návštěva je pro ně častokrát jediné vytržení z těžké situace a povzbuzení. Pokud ho nedostávají, chřadnou až na samou hranu toho, zda pro ně život dává vůbec ještě smysl,“ zdůrazňuje.

Za klíčové považuje pravidelné testování personálu, a to jedenkrát týdně: „Máme antigenní i PCR testy, ale je to tak, že jsme se na to od léta systematicky připravovali s podporou magistrátu. Tedy ne státu, ale kraje,“ uvádí a zdůrazňuje:

„Myslím, že už jsme si zvykli, že sociální pracovníci jsou také v první linii. A musí dostat veškerou podporu pro to, aby svou práci nepřerušili.“

Z domova zpět domů

Sociální péče je v Česku rozdělena mezi ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví. „Nabízí se ty agendy sloučit. Některá z příštích vlád by je mohla spojit do jednoho celku. Kdyby to řídil jeden ministr, tak by to velmi pomohlo,“ míní Šimáček.

Čtěte také

Podle něj se běžně děje, že se lidé žijící v sociálních zařízeních nedostanou ke zdravotní péči, kterou potřebují. „Při vší úctě k domovům seniorům, není to jediné a správné řešení. Dlouhodobě se mluví o deinstitucionalizaci, tedy přenesení péče z velkých ústavů do menších a specializovaných, kde je více domácí prostředí,“ podotýká.

Větší důraz by se také mohl dát na domácí péči a různé asistenční služby, což by bylo levnější a pro klienty příjemnější. Pomohlo by to vyřešit nedostatek lůžek v domovech pro seniory i snížit riziko nákazy.

„Je třeba redefinovat způsob pomoci a podpory seniorů a lidem se zdravotním postižením, aby mohli více zůstávat doma. Ale jsme zpět u toho, že je ta gesce rozdělená mezi více ministerstev. A systém příspěvků na péči musí projít reformou,“ vyzývá Šimáček.

Jak jsou na tom nyní lidé bez domova? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Veronika Sedláčková , Michael Erhart

Související