Šedesát let archeologických prací v Mikulčicích

23. srpen 2014
Záchranný archeologický výzkum v prostoru návštěvnického centra. V současné době zaměstnávají pracovníky Archeologického ústavu AV ČR Brno v terénu především předstihové a záchranné akce vyvolané přestavbou muzea a dalších objektů

V kalendáři bylo pondělí 16. srpna 1954. Noviny se předháněly v líčení „příkladů vlasteneckých činů ve žních“ a psaly nejen o obětavých traktoristech, ale také o nadšených brigádnících z měst, kteří o nedělích nebo i v noci přicházeli na venkov pomoci se sklizní. Jedna velká sklizeň začala toho dne i u Mikulčic. Neskončila dodnes.

Velkou Moravu poznali podle náušnic

Už v roce 1953 napsal řídící učitel Trnka z Mikulčic do archeologického ústavu, že na místě zaniklého hradiště Valy, na starých mapách zaneseného jako „Staré turecké šance“, se čas od času podaří vyorat nějakou zajímavou starou věc.

V pondělí 16. srpna 1954 se do Mikulčic vydal brněnský archeolog Josef Poulík – a to, co objevil, ho muselo zaskočit. V poli plném brambor narazili na množství střepů a také zbytky staré malty, které ukazovaly na přítomnost nějaké zděné stavby.

V sousedním kukuřičném poli objevili jiné pozůstatky zdí – později se ukázalo, že mělo jít o základy baziliky. „Nic jiného už potom ani nehledali, vše bylo jasné,“ říká dnes archeolog Lumír Poláček z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně, který od roku 1993 vede výzkumnou základnu právě v Mikulčicích.

Ještě na začátku září 1954 položili archeologové v areálu hradiště první dvě sondy; stalo se tak v místech, kde byl později objeven kostel, dnes nazývaný „druhý“.

Postupně začaly z pod úrovně povrchu země vystupovat další stavby a množství hrobů. Jeden z nich obsahoval předměty, které jasně určily, do jakého časového období se archeologové dostali: „Byly tam košíčkovité náušnice ze stříbra, nějaký závěsek a korálky. Bylo jasné, že půjde o období Velké Moravy,“ dodává Poláček.

Na solidní vědecké zpracování čekají v depozitářích tisíce objevů z Mikulčic

Mikulčice v tomto okamžiku ještě nebyly převratným objevem – v té době už archeologové zkoumali dva velkomoravské kostely ve Starém Městě a právě tam se kladlo i centrum Velké Moravy.

Byly Mikulčice bájným Veligradem?

Odborníci se nejprve domnívali, že v Mikulčicích by mohlo jít o nálezy z Břetislavova období, tedy z 11. století. Tento názor vzal ale za své; ukázalo se, že jde o sídlo vládců tehdejšího středu Evropy.

Kultura té doby byla společná všem Slovanům od Baltu po Jadran, od Labe po Dněpr. Velká Morava byla prvním společenským a politickým útvarem západních Slovanů. Vznikla v 9. století na území dnešní Moravy, severní části Dolního Rakouska a Slovenska. Vytvořili ji předkové Čechů a Slováků.

Postupně vyrostla v mocného činitele, který sehrál významnou úlohu v dějinách střední Evropy. Důležitou součástí úsilí Moravanů o nezávislost a samostatnost bylo povolání cyrilometodějské křesťanské mise, která na Moravu přišla v roce 863.

Mikulčice patřily zřejmě k hlavním centrům Velké Moravy. Podle některých legend mohly být i jejím hlavním městem, bájným Veligradem, který se dosud nepodařilo objevit.

Centrum hradiště tvořil knížecí palác a jedenáct kostelů. Součástí hradiště byly i tři mosty. Nejvýznamnější byl ten první. Byl široký asi pět metrů a připomínal dřevěné mosty Keltů a Římanů.

Jeho okrajová část byla objevena a prozkoumána v letech 1966 až 1968. Vedl z dnešní Moravy přes opevněné předhradí a mrtvá ramena řeky k podhradí, pokračoval přes řeku Moravu až do míst, kde nyní leží u Kopčan na Slovensku velkomoravský kostel sv. Margity. Byl hlavní komunikací.

Řeka Morava měla tehdy jiné koryto; její mrtvá ramena, chránící hradiště, již vyschla.

Hlavní slovo patří archeologům

I když chybějí důkazy, je podle odborníků nepochybné, že mikulčické Valy byly působištěm věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Svědčí to o jedinečnosti tohoto místa v lužní krajině řeky Moravy.

„Nadále si klademe otázku, jaké vlastně měly Valy postavení v říši, zda mohly být hlavním sídlem knížat. Přestože ty největší objekty z hradiště byly již odhaleny, je nadále co objevovat,“ uvedl Lumír Poláček.

Večerní pohled na severní stranu základny. Panoramatická okna v dřevem obložených rizalitech osvětlují prostory dokumentace a laboratoří

Výzkum komplikuje fakt, že scházejí historické písemné prameny o hradišti. Jeho poznání tak závisí jen na archeolozích. Cenné předměty, mezi nimiž jsou i šperky, vydaly už i stovky mikulčických hrobů.

Archeologický průzkum, který probíhá od roku 1954, postupně dál upřesňuje nejen naše představy, jak to v Mikulčicích vypadalo a jaký význam asi mohla celá lokalita mít.

Například knížecí palác na vyvýšenině nad hradištěm Valy patřil k největším na Velké Moravě. Předpokládá se, že jej obýval velkomoravský kníže; jisté to není. Byl postaven až koncem 9. století, tedy v době největšího rozmachu Velké Moravy.

„Vzhledem k tomu lze usuzovat, že velkomoravská knížata vládla dlouho takzvaně ze sedla koně, jak tomu bylo ve Francké říši. Prostě měla v hlavních centrech svá sídla, která střídavě navštěvovala,“ vysvětluje Poláček.

Při vykopávkách v objektu, z něhož se zachovaly jen základy, se našly četné střepy keramiky, několik kostí i náušnice. Dobu, kdy byl knížecí palác vystavěn, se podařilo upřesnit díky jámě s vypáleným vápencem, v níž se patrně kdysi vyráběla malta. Částečně zasahuje do základů objektu. Znamená to, že místo bylo před stavbou paláce už osídleno.

Šperky nejsou to nejcennější

Objevitel mikulčických Valů Josef Poulík (1910–1998) se zabýval především slovanskou archeologií, zvláště dobou velkomoravskou. Zkoumal řadu nalezišť na Moravě a řídil systematický výzkum v Mikulčicích.

Byl zakladatelem a ředitelem Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně, od roku 1970 členem prezídia akademie a v letech 1972 až 1977 jejím předsedou. S jeho jménem jsou spojeny výzkumy v Přítlukách, Starých Zámcích u Líšně, na Žuráni u Brna a především pak dlouholeté rozsáhlé odkryvy v Mikulčicích.

Základy kostelů, které kdysi stály v lokalitě Valy, vystupují dnes mírně nad povrch země

Tam zkoumal rozsáhlou sídelní aglomeraci s knížecím hradem a velkým počtem církevních staveb, mezi nimi i nejvýznamnější velkomoravskou trojlodní bazilikou považovanou za biskupský chrám. Za nejdůležitější nálezy Poulík nepovažoval zlaté nebo stříbrné šperky, ale dílny řemeslníků, kteří je vyráběli.

Které objevy z Mikulčic posunuly nejvíc naše vědomosti o Velké Moravě? Lze ještě vykopat něco zajímavého? Kde opravdu ležel bájný Veligrad? Byl u Mikulčic pochován svatý Metoděj? A proč Česká republika už dvakrát stáhla žádost o zapsání Mikulčic na seznam světového kulturního dědictví?

Na tyto a mnohé další otázky odpovídá pořad Šedesát let archeologických prací v Mikulčicích z cyklu Historie Plus. Poslechněte si ho v horní části článku nebo v iRadiu.

Kostel svaté Margity Antiochijské v Kopčanech, patrně nejstarší křesťanský kostel ve střední Evropě
Spustit audio
autor: David Hertl